TOP 10 knih za rok 2020 aneb Co jsem přečetla a chci vám to vnutit

Nazdárek, moji drazí!

Po dvou měsících jsem se uráčila sepsat článek sem. Sama tomu upřímně nevěřím, nebudu lhát. Najít si na to čas bylo těžké, ale jsem tady. A jsem za to ráda, protože mám na chvíli výmluvu se neučit na to, co mě napadlo... už mlčím, o tom třeba někdy příště.

Uplynulo více než půl roku od doby, kdy mi nějaká velice zlá duše ukradla facebookovou stránku (a nikdo se neuráčil dát mi ji zpátky, takže jsem se s ní už rozloučila). Teď už jsme sedmnáct dní v novém roce. Ten čas ale letí.

Jak se vůbec máte, moji drazí? Rok 2021 je tady a my můžeme jen doufat, že s jiným číslem začíná i jiná kapitola našich životů (hluboké, já vím). Do tohoto roku vstupujeme s tím, že už tady s námi koronavirus žije. A je šance, že třeba i někdy zmizí. Uvidíme. Všichni se držme. A hlavně buďme pozitivní! Teda ne, optimističtí, to je lepší.

Teď už se ale pojďme věnovat tématu dnešního článku, abych vám mohla doporučit deset knih, které mě tento rok provázely a dle mého názoru určitě stojí za přečtení.

Kolik knih jsem přečetla letos? Přečetla jsem jich něco málo přes 30. Tím jsem sama sebe překvapila, protože mám dojem, že jsem víc času věnovala třeba korejským dramatům (ehm), ale Goodreads si ze mě výjimečně nedělá dobrý den. Takže které knihy vám z toho hodlám doporučit? Zhruba třetinu. Byl to knižní šťastný rok, to jo. Proč asi? Svou knižní pouť 2020 jsem započala Zjizveným králem, a když začnete dobrou knihou, je velká pravděpodobnost, že vám bude knižní bohyně pomáhat celou dobu. To jsem si teď vymyslela.

Letos vám přináším dobrou všehochuť. Mám tu pár klasik, něco z young adult, pecku z knižní scény, která vám nesmí uniknout… Bohužel jsem musela pár knih vynechat, abych dala dohromady desítku, ale tímto výběrem si jsem jistá. Tak s tím začněme, třeba vás přesvědčím. Žádný třeba, alespoň jednu vám přece vnutit musím! 

Zjizvený král – Leigh Bardugo

(Tohle je fotka ze začátku roku, převzala jsem si ji ze své recenze, protože jsem zjistila, že na Instagramu žádnou fotku se Zjizveným králem nemám. Silně nechápu.)

Má posedlost Leigh Bardugo by měla být obecně známá informace. Zamilovala jsem si ji díky stylu psaní a úžasnému příběhu v Šesti vranách a od té doby mě tato autorka nepřestala pronásledovat. Zjizvený král nabízí propojení příběhu z Šesti vran a Griši, takže je určitě dobré mít knížky načtené. Já osobně jsem u toho vzdychala blahem, když se postupně objevovaly postavy, které jsem znala. Zjizvený král si u nás ve vodách bookstagramu z větší části slíznul kritiku a já tomu vlastně i rozumím. Jenže právě z těch důvodů, proč byla knížka kritizovaná, se to líbilo mně. Charakter Niny se logicky proměnil a vše dávalo smysl, styl psaní autorky opět dodal celému dílku na estetické kráse a… stačí, já to zkrátka zbožňuju. Přečtěte si to, pokud vám Leigh Bardugo přirostla k srdci, a jděte do toho s tím, že tam najdete propojení příběhů, které znáte. Pokud jste nečetli předchozí knihy, určitě to nevadí! Zkuste se mrknout na recenzi k Maye, která do příběhu šla s tím, že vůbec nezná celkový kontext! 

A tady můžete najít mou recenzi!

Nyxia povstává – Scott Reintgen

Letos také vyšel poslední díl Nyxie a co vám tady budu povídat. Tato série si udržela napětí až do posledního dílu a já ji do teď považuji za jednu z nejlepších, co jsem četla. Má speciální místo v mém srdci. Je to neuvěřitelně strhující young adult sci-fi. A kdo by si nechtěl přečíst o hmotě, která změní svou podobu pomocí myšlenky.

Myslím, že svůj názor jsem nejlépe shrnula v tomto článku: Podle § 16 Knihomolského zákoníku: Měli byste si přečíst Nyxii

Nevlastní sestra – Jennifer Donnelly

Na začátek jen takový dodatek. Kdybych měla říct, které letošní focení bylo největším zážitkem, o první místo se bude přít DNA s vysavačem a Nevlastní sestra. Takovou zkoušku stability jsem dlouho nezažila. Ničeho jsem se nedržela, měla jsem na hlavě knihu, stála jsem na jedné noze, držela jsem si rukou podpatek (na druhé noze jsem měla jinou botu) a v druhé ruce jsem měla knihu. A do toho jsem ještě potřebovala ten správný úhel. Byl to zážitek, to rozhodně, ale s výsledkem jsem nadmíru spokojená a vždy se zasměju, když si na to vzpomenu.

Teď ale ke knize. Nevlastní sestra je jednou z těch YA perel, které se opravdu můžou pyšnit tím, že čtenáři přinesou i nějaké důležité myšlenky (ehm, ne jak Rudá královna, například). Jennifer Donnelly se věnuje tématu, které na první pohled vypadá spíše ohraně. Je to takové jiné převyprávění Popelky? Dalo by se to tak říct. Jenže to bychom nesměli opomíjet, že se nám tady kříží několik dějových linií, máme tu hlavní hrdinku, která chce být krásná, ale postupem času jí dochází, že krása není všechno. Že může být silná i tak. Autorka klade důraz na rovnocennost žen a mužů a celý příběh je opravdu krásně dokreslen. Za mě skvělé. (Navíc je tu Šance. A kde je Šance, tam byste měli být vy!)

Na Nevlastní sestru jsem bohužel nepsala recenzi na blog (jako na spoustu jiných), ale určitě doporučuju mrknout na můj instagramový příspěvek, který najdete tady. Myslím, že slouží jako slušný vhled do toho, o čem to je a proč to stojí za to!

Daisy Jones & The Six – Taylor Jenkins Reid

Rychlou recku na Daisy najdete tady!

Daisy se ke mně dostala během karantény v podobě recenzáku od Knihy Dobrovský. Přijela mi společně s balením bonbónů, dalším recenzákem (který mi tedy vůbec nesedl, Strmý pád je takový až moc strmý, nikdo tomu nerozumí, Moro, víš to, že jo?) a kosmetikou od Yves Rocher. V Dobrovském jsou na nás neuvěřitelně hodní, až se divím, že tam vůbec můžu být.

Každopádně Daisy Jones & The Six mě zaujala hned, jak jsem ji z balíčku vytáhla. A tak jsem se do ní za pár dní i pustila. Přečetla jsem ji za dva dny. A to je na mě zatraceně rychle, protože poslední dobou nemám čas skoro na nic a čtení se věnuji, když je nálada (což po celém dni učení většinou není). Daisy Jones vás svým jedinečným formátem příběhu ve formě rozhovorů (dejme tomu) vtáhne do nitra fiktivní rockové kapely. Sledujete život všech členů, jejich vzestupy a pády. Pro mě to byla, myslím, první kniha tohoto žánru a možná právě proto jsem si to neskutečně užila. Autorka ten děj vymyslela tak, aby byl neuvěřitelně čtivý. Dějová linka vám uběhne a vy chcete číst víc. Boží. Myslím, že tohle je ten typ knihy, který si zvolím, až budu chtít celý den ležet pod dekou a číst si (to se v nejbližší době asi nestane, večer jsem tak unavená, že si dokážu s hrnkem čaje maximálně sednout k seriálu, Legend of Fei, dobrý den).

MŮJ ŽIVOT JE TEĎ TADY.

Mořina krátká vsuvka, až se Mora bude ohlížet za minulostí a pročítat články: Legend of Fei u mě šplhá výš a výš, čekám na překlad posledních šesti dílů, protože čínsky bohužel neumím. Chci anglické titulky co nejdřív. Nejlépe hned teď. Legend of Fei je úplně boží! Historická dramata mají vždy co nabídnout a tohle je tak zajímavý pletenec! Máme tam silnou hlavní hrdinku, pro kterou žiju, tolik vedlejších postav, že to ani nestíhám pobrat, a.... je to prostě pecka, potřebovala bych se na to dívat každý den 24/7. Já vím, mimo téma, už vám sem zařazuju i doporučení na dramata, pokračujeme dál!

Každé srdce je bránou – Seanan McGuire

Tohle bylo hrozně milé překvapení! Ta knížka je na jednu stranu šíleně divná, kombinuje se tu spousta témat. Ale já mám ty divné kombinace a zvláštní atmosféry prostě v oblibě (má to smysl, buďte divní). Každé srdce je bránou splnilo vše, co jsem od toho očekávala, a moc mě to bavilo. Doporučuju dát tomu šanci, pokud máte náladu na young adult, pojednávající o možnosti projít do jiných světů. A přestože je to série, konec je poměrně uzavřený, takže pokud nestojíte o další díly, může vám tento bohatě stačit. Já osobně se do nich pouštět asi nebudu (přestože jsem říkala, že to mám v plánu, to už dávno neplatí), protože za prvé čas a za druhé mám jiné knihy, kterým teď dám přednost.

Tohle je zkrátka strašně zvláštní, ale dokonalá jízda. Nutno zmínit, že jsem ji četla v rámci spolupráce s eknihovna.cz, takže za poskytnutí e-knihy děkuji i jim!

Nějaká ta moje recka je tady.

Přejděme ke klasikám, beru je více krátce, protože vím, že tady nejsou zrovna top téma. Navíc k nim ani nemám nějaké kvalitnější fotky, s výjimkou Paní Bovaryové.

Letos jsem se do klasiky ponořila mnohem víc, a přestože jsem přečetla mnoho skvělých klasik, vytáhla jsem do toho závěrečného seznamu jen pár.

Farma zvířat – George Orwell

Jako první Farma zvířat, která mě neuvěřitelně překvapila a svou myšlenkou se zařadila k mým klasickým oblíbencům asi již navždy. Kdo jste podobný negramot jako já, Farmě zvířat určitě dejte šanci.

Paní Bovaryová – Gustave Flaubert

Letos jsem také přečetla dlouho plánovanou Paní Bovaryovou a příběh jsem si opravdu užila. Vývoj charakteru Emmy je neuvěřitelně zajímavé sledovat, takže velké, velké doporučení.

Můj delší názor si můžete přečíst tady! 

Jak je důležité míti Filipa – Oscar Wilde

Asi nejlepší klasika za tento rok – Jak je důležité míti Filipa. To bylo tak zatraceně boží! Kdo máte příležitost se k této komedii od Oscara Wildea dostat, jděte do toho! O Jak je důležité míti Filipa a o Farmě zvířat jsem povídala tady v tomto článku, tak se tam můžete mrknout. Slyšela jsem je totiž jako audioknihy, a to možná ještě vylepšilo můj celkový dojem.

Demian – Hermann Karl Hesse

Přestože jsem Demiana začala číst pouze ze zvědavosti (chápejte, k-pop, když se to zmíní v k-popu, jdu po tom), velmi rychle se tento příběh začal šplhat do skupiny mých oblíbených. Emil Sinclair, který prochází životem pod vedením svého mentora Demiana, si získá každého čtenáře, takže já určitě nejsem výjimkou. Celá kniha je plná úžasných myšlenek o životě, sama jsem si vypsala několik citátů, které bych si chtěla pamatovat. Určitě si Demiana přečtu znovu. Dokonalé. 

Četla jsem ho dokonce v angličtině, takže to pro mě byla i zajímavá zkušenost z tohoto úhlu pohledu. Je vidět, že se posouvám stále dál (za to může to večerní sledování seriálů, vidíte, není to nic špatnýho).

O Demianovi jsem psala tady.

A teď perla na závěr, kterou jsem si nechala jako zlatý hřeb. 

Meta – Pavel Bareš

Fajn, tohle si fakt přečtěte. Být správcem povinné četby na naší škole, už dávno bych tam Metu zařadila. Dlouho jsem nečetla knihu, která by obsahovala na tak skromném počtu stran tolik důležitých témat. Pavel Bareš se mistrně věnuje stalkingu a problematice sexuálního obtěžování, to vše popisuje očima Lenky Křížové. Tohle si prostě přečtěte a nacpěte to všem lidem, u kterých si myslíte, že by si to přečíst měli. Děkuju.

Tady máte když tak odkaz na mou recenzi.

Fuuuuu, jsme na konci.

To je vše, co jsem vám dnes chtěla sdělit. Měla jsem na seznamu ještě například Štvanici, ale tu jsem nakonec vyškrtla, protože jsem ji četla v předstihu v rámci spolupráce s Knihami Dobrovský (jen tak mimochodem, velmi doporučuju). Skvělý byl i Řetěz od Adriana McKintyho nebo DNA od Yrsy Její-příjmení-nevyslovím-ani-za-milion, ale tento výběr je za mě naprosto ideální. 

Pokud jste nějakou z knih četli, co si o nich myslíte? Nebo se na nějakou chystáte? A jací jsou vaši knižní favorité za rok 2020?

Mora