Dobrý
den, moji drazí (jakýpak to formální začátek!), vítám vás u dalšího dlouhého Knihohlavského shrnutí. Tentokrát již za měsíc srpen, který mi přinesl celkem
pět knih.
Jestli za to stály, se dozvíte, to se nebojte, nejdříve se ale
vyjádřím k začátku školního roku, abych se také trošku vypovídala. Mám dnes
tu potřebu opravdu silnou (silnější než obvykle), takže mě omluvte.
Mé
vyjadřování je dosti škrobené, není-liž pravda? Jsem na tom evidentně vážně
špatně. Školní rok už je tady a já mám po těchto pěti dnech dost. Jsem ve
stádiu psychického (většinou říkám duševního, ale i takhle to může být) rozkladu. Ještě jsem se ani dostatečně neprobrala a už se
učíme.
Takže… mé dojmy… no, nemyslím si, že je chcete slyšet. Ledaže chcete poslouchat filozofování sedmnáctiletý holky, která je úplně mimo snad na každým předmětu, co v tý škole má, protože dva měsíce lítala po anime akcích, tancovala si na terase svojí nej kámošky, poslouchala k-pop a permanentně četla. Je to teď tedy dost zlé.
Například takové finanční trhy, to je předmět o investicích a nakládání s penězi. To samo o sobě takový problém není, ten detail, co mi vadí, je náš profesor. Prej jsem na něj při první hodině vyděšeně vykulila oči. A to aby zvládnul vyslovit moje jméno… jo, to bych po něm zase chtěla moc.
Takže… mé dojmy… no, nemyslím si, že je chcete slyšet. Ledaže chcete poslouchat filozofování sedmnáctiletý holky, která je úplně mimo snad na každým předmětu, co v tý škole má, protože dva měsíce lítala po anime akcích, tancovala si na terase svojí nej kámošky, poslouchala k-pop a permanentně četla. Je to teď tedy dost zlé.
Například takové finanční trhy, to je předmět o investicích a nakládání s penězi. To samo o sobě takový problém není, ten detail, co mi vadí, je náš profesor. Prej jsem na něj při první hodině vyděšeně vykulila oči. A to aby zvládnul vyslovit moje jméno… jo, to bych po něm zase chtěla moc.
Nebo
třeba geografie světového hospodářství, to je zase celé anglicky. A ačkoli tomu
všemu rozumím, v okamžiku, kdy se na mě prófa obrátí s nějakým
dotazem, nejsem schopna jí odpovědět, přestože moc dobře vím, na co se ptala. Jo,
jsem na tom blbě, ale víte vy co... ono chvíli trvá, než se zase dostanete do toho školního koloběhu a budete schopní pořádně vnímat. Dávám si tak týden, pak budu v pohodě a... a už to tu skládám (skládám?) páté přes deváté. Ale alespoň už nepíšu tak škrobeně. Takže… nejvyšší čas rozebrat ty knihy, co jsem přečetla.
Pokud
se nepletu, za srpen jsem přelouskala pět dílek.
Měsíc jsem započala s mou milovanou srdcovkou, prvním dílem Talonu (recenze). Pokud
mě sledujete na Instagramu, museli jste tam tuto knihu zaregistrovat. Pěla jsem
na ni ódy dost dlouho. Je to totiž něco, co jsem poprvé četla před třemi lety a
zamilovala se do toho. Teď jsem si to přečetla znovu a pane bože… já jsem si to
snad zamilovala ještě víc. Velké doporučení!
Díky
spolupráci s autorem Ivem Tomanem jsem dostala možnost přečíst si jeho
první humornou beletrii s názvem Božka (recenze). Toto dílko považuji za příjemnou a
kraťoučkou oddechovku, čtení jsem si užila, a pokud se někdy budu chtít
odreagovat, třeba po Božce opět sáhnu. Díky této recenzi jsem se také setkala
s názorem, že kniha, která je krátká a má větší písmena, hned značí to, že
je nic moc. Já s touto myšlenkou zásadně nesouhlasím. Však si vezměme
třeba díla, která jsou velmi populární a opěvovaná – Malý princ, Podivná knihovna, Petr a
Lucie. Je tohle všechno snad nekvalitní čtivo? Co si o tom myslíte vy?
Povídejte. Ráda bych to věděla!
Protože
jsem na začátku měsíce četla jedničku Talonu, není asi žádným velkým
překvapením, že jsem se pustila i do druhého dílu, a to je tedy Talon: Proti všem. Původně jsem měla v plánu Ódinovo dítě, ale to mě nakonec poměrně unudilo, takže jsem se pustila do něčeho, u čeho jsem věděla, že to určitě bude
stát za to. A stálo. Je to skvělé pokračování perfektně rozjeté série a myslím
si, že do dalších dílů se budu pouštět i v angličtině, protože mě opravdu
zajímá, jak se tohle všechno může vyvíjet dál.
Nějak
na začátku roku 2019 jsem se potkala s Muffinem a čajem (recenze) (ježíš, tohle zní
sakra divně, jak jsem se s tím mohla potkat?) a bohužel mě to moc
nezaujalo. Ovšem autor mi na mou recenzi zareagoval a takové zpětné vazby si já hrozně moc cením, takže jsem se rozhodla, že dám Theovi druhou šanci. Tentokrát
mě nezklamal. Koláčky a spiklenci jsou druhý díl Muffinu a já musím říct, že
jsem si čtení užila. Je to jedna z těch knih, které jsem přečetla na jeden
zátah. A tohle se mi vážně často nestává, byla bych schopná tyto tituly
spočítat na prstech. Což znamená, že autorovi patří mé velké imaginární smeknutí klobouku.
Sice mi tam něco nesedělo, ale bavilo mě to více než jednička, a to je přece
super!
Nu,
a konec měsíce jsem zakončila něčím neskutečným. Pustila jsem se do Múzy
nočních můr, což je pokračování Snílka Neznámého, knihy, která je psána
nádherným stylem. A já můžu říct, že to bylo zkrátka úžasné. Bohužel se tam
našlo pár míst, kdy jsem vyskočila z děje (nevím, jak se to stalo), ale
jinak… tohle je majstrštyk metaforického stylu psaní. Děkuji autorce za to, že
něco takového vůbec vymyslela. Děkuju, děkuju, děkuju.
To je k přečtené sekci všechno, jaké knihy jsem si tedy tento měsíc dala na hlavu?
Šest
vran. To vím, měla jsem s nimi poměrně zajímavé mluvenky (to je můj
novotvar pro mluvená stories na IG), protože jsem byla hrozně moc šťastná
z myšlenky, že se kamarádovi (u něhož bych netipovala, že se mu to bude
líbit) těch Šest vran prostě vážně líbilo.
Pak
jsem si tam položila Ódinovo dítě, protože prostě proč ne. A jednou tam byl
milý Strážce ztracených měst, protože byl nejblíže.
Co
vy? Co jste zvládli přečíst za srpen? A jak zvládáte začátek školního roku, pokud studujete?
Mora
Talon som čítala už dávnejšie a bolo to dobré čítanie, ale k pokračovaniu som sa tuším už nedostala :-)
OdpovědětVymazatTak třeba někdy po pokračování sáhneš. :)
VymazatTy jsi asi na ekonomce, co? :) Držím ti palce, určitě ten školní rok nějak zvládneš. Nebo to dělej jako já - já se vždycky soustředila na to, aby už byl víkend, a takhle mi utekla v podstatě celá střední. :D Ale ne vždycky to tam bylo hrozné, jsem vlastně docela studijní typ, jen mi nešla matika a chemie a vždycky jsem se modlila, aby ta hodina už skončila a nikdo mě nevyvolal. :D
OdpovědětVymazatV srpnu jsem nepřečelta snad vůbec nic, poslouchala jsem jednu audioknihu a toť vše. Na vině je práce v Mekáči, která mě úplně vysávala. Ale už mám od toho pokoj a na vysokou nastupuji až v říjnu, takže si v září dělám takové prázdniny a doháním čtecí resty. Právě čtu třeba Mechanický pomeranč nebo Zlodějku knih. :)
Měj se krásně!
Páni, tyhle komentáře mě vždy potěší nejvíc. Dlouhé, jako bloger mám co číst, úžasné vyjádření. Vždycky obdivuji ty, kteří mi tu něco takového zanechají, takže moc děkuji! :)
VymazatAno, jsem na ekonomce, konkrétně na obchodce v Karlíně, pokud ti to něco říká. Doufám, že se co nevidět proberu. Jinak tuto variantu dost zvažuji – přežívání do víkendu je vynikající nápad. :)
Ono o tu školu tolik nejde, učení mi také nevadí, jsem spíše člověk, co si pamatuje z hodin, ale v mém případě mi jde hlavně o ten třídní kolektiv, který mi skutečně nesedí, a tak mi můj pobyt na škole trochu ztěžuje. Kdybych tam neměla pár super kamarádek, nevím, jak bych to tam vydržela. :d
Pracovala jsi v mekáči? Nedivím se, tahle práce vysává dost. Kamarádka tam pracovala a 24/7 si na to stěžovala. :D
Tak tím pádem přeji příjemné zářijové prázdniny, snad si to užiješ! :)
I ty se měj krásně!
Já přečetla takovou svou hromádku 😀. Nejvíce se mi líbil Kulti ❤️
OdpovědětVymazatTakže přeci jen Kulti okouzlil? :D
VymazatJakožto držím ti se školou palce, aby ses v ní vzpamatovala. Já mám prozatím klid, ale už mě to taky bude brzy čekat. To zas bude něco. :D
OdpovědětVymazatJinak jsi tedy přečetla samé pěkné knihy. Teď přemýšlím, co jsem přečetla já. :D Už vím, převážně to byl komiks a jinak pokračování v sérií, HP a Kroniky pozůstalých. Takže docela dobrý.
Moc děkuju, snad to tam půjde, sice jsem už hned druhý týden odpadla s nemocí, ale věřím, že to nějak zvládnu. :D
VymazatI tobě potom tedy přeji hodně štěstí!
HP je zkrátka srdcovka. :)