Učíme vás, jak se posunout dál – Každé srdce je bránou


Děti mají někdy tendenci utíkat do svých vlastních vymyšlených světů, v nichž mohou být samy sebou a nemusí se přetvařovat. Kdo z nás v dětství netoužil po tom, aby našel tajemnou bránu a prošel do míst, kde bude vše neskutečné a dokonalé?

Vítejte v příběhu, kde se tohle stát může. Takovou šanci sice dostanou jen někteří, ale ta možnost tu existuje. Zní to lákavě, jenže každý, kdo vstoupí do tohoto světa, riskuje vyhoštění a návrat zpět do normálního života. A vrátit se po prožitém dobrodružství zpátky do světa, kde nenajdeme skřítky, víly, síně mrtvých a podobné tvory a věci, se jeví jako děsivé. Naštěstí tu ale je škola, kde se právě tito „odpadlíci“ shromažďují a snaží se vyrovnat s tím, co je potkalo. A jo, moment, taky tam dochází k nějakým těm krvavým incidentům. 

Mora si vede svůj dialog a přechází po pokoji, zastavte ji někdo, prosím.

"Svět vrcholné Logiky s umírněnou Poetikou. A trochu tý Ctnosti. To by rozhodně bylo zajímavý, nebo ne?"

Ptáte se, o čem to ta holka mluví? Přeci o knize Každé srdce je bránou. Vy ji neznáte? Vaše chyba. Ale nebojte, ráda vás s ní seznám-

Ty je s ničím seznamovat nebudeš, Kiro, padej z mého blogového trůnu.

Po tragédii s Kletbou vítězů jsem měla strach vzít si od Eknihovny něco dalšího. Říkala jsem si, že jestli to dopadne stejně, tak je od té doby asi naše spolupráce prokletá. Nechala jsem si ale dobře poradit od svých skvělých knihomolských kamarádek (děkuji vám za parádní doporučení!), a tak se naštěstí žádná hrůza nekonala. Naopak mě Každé srdce je bránou opravdu hodně překvapilo a jsem natěšená na pokračování (ačkoli by to mohlo být i jako samostatná knížka a vůbec bych si nestěžovala, ale… o tom později).

Proto tedy moc děkuji webu eknihovna.cz za poskytnutí tohoto skvostu, bez vás bych se k něčemu takovému tak rychle nedostala! 

(anotace z webu eknihovna.cz)

"Zazvonil zvonec... a co se dělo pak?"

Děti za správných podmínek vždycky mizely: proklouzly stínem pod postelí nebo šatníkem, propadly se králičí norou a vynořily se... jinde. Ale kouzelné světy nemají pro ty, co se už nehodí, pochopení. Nancy se kdysi zatoulala, ale teď už je zpátky. A neustále hledá způsob, jak se vrátit zpátky do svého světa. Její příjezd do Domova slečny Westové znamená změnu: za rohem číhá temnota a jen ona a její spolužáci mohou zjistit, co se vlastně děje. Bez ohledu na cenu, jakou budou muset zaplatit. 

Příběh nás vtáhne do místa, kde je to trochu švihlé, ale zároveň neuvěřitelně boží. Svět nám nabídne poznání Nesmyslu, Logiky, Zásvětí, Podsvětí, Poetiky a dalších podobných zákoutí. Právě toto jsou ty kouzelné světy, které jsou na celém vyprávění skvělé. Hrozně se mi líbilo celkové vykreslení děje – protože první místo, kam se dostaneme, je Domov slečny Westové, tedy škola pro děti, které se ze svých světů vrátily. Právě tam přichází naše hlavní hrdinka Nancy, která vůbec nic nechápe. Je super vidět to očima člověka, který tomu nerozumí, protože přesně takhle na tom jsme my – snažíme se ten děj pochopit.

Dýchlo to na mě jinak než běžné fantasy pro mládež. Má to v sobě něco zvláštního a stále si nejsem jistá, co mě na tom tak fascinuje, i když vám tu můžu napsat tisíce vět o tom, proč to bylo boží. (Umím si protiřečit, nedělá mi to sebemenší problém.) Ta atmosféra, která z toho sálá, zkrátka rozumně popsat nejde. Je to odlišné, trošku divné, právě díky těm světům, které poznáváme, ale rozhodně to má co nabídnout.

Možná bychom měli nejdřív zjistit, proč tady umírají lidi, než začneme rozvíjet nějaké rozmnožovací strategie.

Moc se mi tam zamlouvala snaha ukázat myšlenky dětí, které utíkají do svých vlastních světů. Krásně to zdůrazňuje to, že někdo není spokojený ve svém životě, tak se zavírá do toho ve své hlavě (podobné jako když knihomolové utíkají do knižních dimenzí). Jenže tady jsou ty světy skutečné, a tak dostáváme příležitost vidět, jak moc dětem na těchto místech záleží. Považují je za svůj domov, a když z něj jednoho dne zmizí, nepřejí si nic jiného než se vrátit. Protože to byla místa, kde mohly být samy sebou. Celá dějová linka je výborně zaměřená na porozumění postavám. Je to odlišné pro každého, co se týče typu světa, ale stejné v tom, že chtějí uniknout, zapadnout a bavit se.

Ačkoli se to nezdá, ta kniha se ze začátku opravdu nejeví tak, že se něčemu takovému bude věnovat, autorka se zabývá i závažnějšími tématy, s nimiž se v knížkách nepotkáme tak často. Například hlavní hrdinka je asexuální, a to je tam zakomponované skvěle a decentně. Taky tu máme transsexualitu (Kade je sám o sobě fantastická postava), což je opět přidané do příběhu výborně. Působí to naprosto normálně, a takhle by to působit mělo, takže za ta důležitá témata, nenápadně dodaná do příběhu, klobouk dolů.

U čeho jsem se na začátku pozastavila, byl moment, který mohl začít romantickou linku. Jenže z té se nevyklubalo téměř nic, a tak svůj poznatek, že by to mohla být láska na první pohled a nazdar (což by se mi nelíbilo), mohu s klidem v srdci vyškrtnout. Vše to tam bylo vysvětlené o pár stránek dozadu. Absence romantiky je nádherná změna. 

Obrovským plusem jsou hrdinové. Přestože máme hlavní hrdinku, která nás příběhem provází, autorka nám servíruje spoustu příležitostí, jak se seznámit i s dalšími hrdiny. Nejsou to jen základní informace, jsou nám odkrývány i jejich životní příběhy o tom, do jakých světů vstoupili a tak podobně. Oblíbila jsem si spoustu postav, na prvních příčkách určitě stojí Kade (už jsem ho zmiňovala výše, vážně k němu chovám sympatie) a Jack. Co je velmi překvapující, mou favoritkou je i Nancy. Většinou si nedokážu oblíbit hlavní postavy, téměř vždy utíkám k těm vedlejším, ale Nancy je výjimka.

Nejdůležitější zvrat jsem bohužel odhadla, v určitou chvíli mě to napadlo, protože mi to dávalo smysl (to neznamená, že by to smysl mohlo dávat vám, všichni víme, že moje myšlení je občas velmi zvláštní – a protože je tahle kniha zvláštní sama o sobě, asi je i logické, že jsem na to přišla právě já). Nic to ale nemění na mém hodnocení. To, že jsem věděla tuhle základní věc, sice zavrhlo možnost, že bych seděla s otevřenou pusou, až by ke zvratu došlo, i tak to bylo ale skvěle napsané a rozhodně mi to dech vzalo (poslední dobou mi věci opravdu často berou dech, chce to obměnit slovní spojení).

Celá kniha má dohromady 170 stránek. To je u YA žánru poměrně nezvyk, příjemná novinka. Musím říct, že přestože je to tak krátké, klidně by to mohlo stát i jako samostatná knížka. Příběh se uzavřel skvěle, ale vzhledem k tomu, že další díly ještě budou, moc se na ně těším. Udělalo to na mě dojem.

K závěru mohu říct jen to, že ten už mě v další části překvapil (kromě toho zvratu) a byl výborně napsaný. Opravdu mě to zase donutilo říct tu svou typickou větu „jo, tohle bylo dobrý“ (tohle si buď nechám nějak patentovat, nebo tu větičku konečně obměním, podobně jako ten obrat, že mi to vzalo dech).

Líbilo se mi to neskutečně. Určitě doporučuju dál. A hrdou stovku dávám naprosto oprávněně. Jsem překvapená, stále trošku mimo a můžu pyšně říct, že jsem ráda, že jsem si něco takového mohla přečíst. Pokud máte náladu na příběh, který vás zavede do míst, kde je šance projít do kouzelných světů, zvláštní atmosféra na vás číhá na každém rohu, nakonec se to zvrtne v drobný horor a zároveň tu najdete spoustu myšlenek, které stojí za to sdílet a přečíst si je, jděte do toho. Podle mě litovat nebudete. A jak už řekla Sol, i kdyby se vám to nelíbilo, tak s tím nestrávíte tolik času.

Já ještě jednou moc děkuji webu eknihovna.cz, který mi poskytl recenzní e-knihu. Každé srdce je bránou najdete na tomto odkazu!  Jen se tam proklikněte.

Mějte se krásně. Jak na vás Každé srdce je bránou působí? Četli jste, zkusíte?

„Neobtěžuješ mě,“ řekl Kade. Vzal si od Sumi kufr a pak se otočil k Nancy. „Rodiče si často neradi přiznávají, že se věci změnily, chtějí, aby byl svět přesně takový, jaký býval, než se děti vydaly na svá dobrodružství, která jim změnila život. No a když je svět neposlouchá, snaží se ho nacpat do škatulek, které si pro nás vytvořili. Mimochodem, já jsem Kade, Říše víl.“

Komentáře

  1. Moc pěkná recenze. :) Určitě bych to zkusila, takže si připisuji na seznam. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkná recenze, zní to hodně originálně, takže to musím vyzkoušet :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Napiš sem, cokoli budeš chtít, ráda si počtu, poutníku.