Mořin průvodce: HumbookFest 2019

Jo, byl HumbookFest 2019. Kdo trochu sleduje knižní komunitu na sociálních sítích, tak to rozhodně ví, protože jsme to všichni ve velkém (ve velkém, jako fakt ve velkém) sdíleli na svých kanálech. A věřte mi, že tenhle bum prásk, co každý z nás kolem sebe vytvořil, je naprosto oprávněný. Humbook je něco neskutečného sám o sobě, jejich fesťák ale nabízí ještě spoustu dalších úžasných věcí. Já mám na HumbookFest ještě trochu jiný pohled, protože neřeším pouze program, letos jsem hodně řešila sama sebe a vím, že se spousta věcí změnila. Ve mně, v mém přístupu k tomu, co vlastně dělám mezi vámi a proč svou tvorbu ve formě příspěvků jak tady na blogu, tak na Instagramu rozšiřuji dál a dál, a samozřejmě v mém samotném okolí.

Pamatujete si na report z minulého Humbooku? Jak jsem sem psala, že jsem naprosto nadšená? Že jsem měla šanci se seznámit asi se čtyřmi dokonalými lidmi, s nimiž jsem nakonec strávila celý den? Pamatujete si na mé lehce zmatené popisování toho, co se dělo? Pamatujete si, že jsem vlastně tou dobou ještě neměla své knihy na hlavě? Pamatujete si na to, že jsem měla chuť v polovině festivalu odejít, protože jsem měla dojem, že už bych nemusela chodit na autogramiádu, protože mám stejně hrůzu z toho mluvit s autory?

Dobře, tolik si toho pamatovat ani nemůžete, tohle všechno jsem vám ani neřekla. Dá se povědět, že jsem se snažila si toho spoustu nechat pro sebe. Byla jsem zvláštní člověk (tím ovšem netvrdím, že teď zvláštní nejsem, jsem pořád stejně divná), za ten rok se ale ve mně něco změnilo. Hodně věcí se pohnulo, spousta mezer v mé povaze se něčím vyplnila nebo se naopak pár těch úseků rozšířilo. Přestala jsem být ta holka, která se neustále bojí mluvit. Chápete, kam tím mířím? Snažím se tím říct, že když srovnám Humbook z tohoto roku s tím loňským… mám dojem, jako kdyby ho loni absolvoval nějaký jiný člověk.

Nedělám si legraci, myslím to naprosto vážně. Letos to bylo šílené a neuvěřitelné. V knižní komunitě jsem si za ten rok našla spoustu přátel, které bych už nedokázala opustit, a tak letošní Humbook probíhal v duchu povídání si s lidmi. Bolí mě hlasivky. Ale jsem šťastná.

Věděla jsem, že to takto dopadne. Pamatuji si na Svět knihy a vím, že ten dopadl podobně. Jen Humbook je ještě větší akce, a tak byl ten můj dojem ještě zvláštnější. Věřte mi, celý den jsem si připadala jako v sedmém nebi. Být s lidmi, kteří mají stejný zájem, se kterými si rozumím, potkávat na každém rohu své úžasné přátele a zároveň osoby, které znám jen trošku, ale i tak už o své přítomnosti navzájem víme.

HumbookFest 2019 mi utekl tak rychle, že to snad není ani možné. Teď když se na to dívám zpětně, je vůbec pravda, že jsem byla jedenáct hodin na nohou mezi vámi? Nebylo to spíš pouze jedenáct minut?

Stalo se toho hrozně moc a právě díky tomu to tak neskutečně rychle uteklo. Jsem nadšená, přetékám euforií a usmívám se dojetím. Vy jste úžasní a já si vás tak neuvěřitelně moc vážím, že si to ani nedokážete představit.

Ale vím, že bych mohla říct i něco k programu a ne pořád jen psát slohy o tom, jak moc tuhle knižní komunitu miluju.

Celkově jsem se účastnila tří přednášek. Mrkla jsem se na Loyd talk s Jayem Kristoffem, to je úžasný člověk, naprosto chápu, proč jsou z něj všichni tak odvázaní. A co je nezapomenutelné, Jay stál asi tři metry ode mě, když jsem z jeho besedy odcházela. To byl zážitek.


Jay Kristoff na Loyd talk

Potom jsem ještě společně se Sol zaběhla na přednášku Jaye i s druhou zahraniční autorkou, tedy Mary E. Pearson. Ona je takové milé zlatíčko, to musím uznat.



A nakonec jsem se objevila na zpovídání redaktorek z CooBoo, kde jsem se dozvěděla opravdu zajímavé věci. Toto nakladatelství mám ráda, ovšem z hlediska korektur u mě vždy dost klesnou. Bohužel.




Fajn, nejsem tu od toho, abych kritizovala CooBoo (i když asi chápete, že bych ráda).

Letošní Humbook byl loňskému ovšem podobný v jedné věci. Opět jsem téměř nic nejedla, protože na to nebyl vůbec čas. Vlastně… žila jsem ze snídaně a jednoho lízátka.


Také jsem si téměř nic nekoupila, jediné, co jsem si odnesla za své penízky, je placka s nápisem Nikdynoc, kterou hodlám hrdě nosit.





Dostala jsem spoustu malých dárečků, ať už to jsou úžasné záložky od Monči, mentosky od dívčin, které je tam rozdávaly, čokoládu od Eli, která trvala na tom, že mi ji dá…




Jsem strašně vděčná každému, kdo za mnou dorazil, kdo se mnou prohodil pár slov, kdo mě třeba i jen mile pozdravil a usmál se na mě, a hrozně moc se omlouvám jedné osůbce, která byla úžasná, miloučká a řekla mi, že nevěří tomu, že mě vidí a že před ní stojím. Zkrátka jenom tak. Nejsem na to zvyklá, nevěděla jsem, jak na to mám reagovat. Dojetím mi zvlhly oči, tohle na mě bylo zkrátka moc. 

Děkuju všem. Za všechno. Za skvělý den, za bombový Humbook battle, za organizaci toho festivalu…

Už bych měla přestat psát. Já… jediné, co tímto textem chci říct, je to, že děkuju. Neskutečně moc. Věděla jsem, že dnešní průvodce spadne do té emotivní nálady, takže vím, že se to hodně vymyká obvyklému průvodci, ale nemůžu si pomoci. Na závěr přidávám fotky a k nim popisky, které celý ten můj den nějak shrnou.

Děkuju ještě jednou.

Emoce jsou za námi, teď jdeme na druhou část.


Bez snídaně to nešlo. Říkala jsem, že se v půl osmé začnu připravovat, ale nakonec jsem ještě za dvě minuty před svým určeným časem popíjela kafe a nijak se nestresovala. Myslím, že můžeme být všichni rádi, že jsem to nakonec stihla.

Pro letošek jsem si zvolila cosplay Mor ze Dvora trnů a růží, to je ta postava, která je blondýnka a nosí všechno červené, takže musím uznat, že jsem díky svému nápadu dost poutala pozornost.


Toto jsem já. Mám dojem, že tahle holka vypadá úplně jinak než ta, která sepsala tenhle report. (Jakože logicky, Moro, tahle holka měla totiž paruku.)


Ráno jsem opět strávila na Hlaváku, to je podobné jako loni. Jen s tím rozdílem, že jsem tam čekala na Rhysův dvůr. Letos jsem totiž byla součástí skupinového cosplaye. A to, co vidíte na fotce, jsou záchody na Hlavním nádraží, na kterých se část našeho dvora upravovala. Já nemusela, přeci jen jsem z Prahy. 

Nutno podotknout, že Rhysův dvůr dorazil na Humbook s cool dramatickým zpožděním, takže se nám alespoň vyhnula fronta. 


Mám fotku s Kazem Brekkerem. Jako pardón, bez toho jsem odejít nemohla.


A když už moje milované kamarádky, které znám z loňského Humbooku, cosplayovaly toho Luca s Jasonem, kdybych se s nimi nevyfotila, považovala bych to asi za konec světa.


Oficiálně vám představuji Rhysův dvůr v našem podání. Hrozně moc děkuju všem, kteří se na tomhle podíleli, bylo to boží.


Pouze dámská část Rhysova dvora. Myslím, že tuhle fotku zbožňuju.


Rychlá fotka s Nikčou se nakonec také povedla.


Zde máte Sol, která je nesmírně zaujatá sama sebou na přednášce CooBoo redaktoři na horkém křesle. Její tvář se totiž promítla na plátně, sama se ptala redaktorek na to, proč přeložili Rowana ze Skleněného trůnu jako Jeřába. 


Měla jsem šanci pokecat s Jáji, to je úžasný člověk, to mi věřte.








Samozřejmě jsem se vyfotila i s Barčou, abychom oslavily naše seznámení, které se odehrálo právě na Humbooku rok zpátky.



Tohle je nejlepší snímek, co existuje, jsou tam moje nohy. Moc děkuji Kačce Tatarové, která mi ho zaslala. 



Nejlepší dvojka



Skvělý tým z Humbook Battle, už ale bez Eliss. Byly jsme boží, do krve jsme se hádaly o správné číslo titulů, které se ukázaly v Humbook blogerech. A zvládly jsme to.

Ale nevyhrály jsme, i když si myslím, že bychom za to naše nasazení pro ten jeden úkol měly.



Maya mi ukradla jedno ucho. (Já věděla, že jsem na nějakou fotku zapomněla!)




Byl to dokonalý den, co víc vám k tomu mám říct?

Co vy? Byli jste na Humbooku? Jak jste si ho užili?

Mora


Komentáře

  1. Já si Humbook užila o dost více než loni, naplánovala jsem si to a ono to vyšlo. Také mi přišlo, že to měli i lépe zorganizované, což mě potěšilo :) . BTW - kde je ta naše fotka? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem beznadějná. Už je tam. :D (Já věděla, že jsem na nějakou zapomněla, se mi to nashromáždilo. :D)
      Měli to dobře zorganizované, ale chybělo mi tam asi víc zahraničních autorů. Sice přijel Jay, ale i tak. :D
      Bylo to boží!

      Vymazat
    2. Pohodaa 😀. Já ty autory nějak moc neřeším, byla jen náhoda, že jsem od Jaye přečetla Nikdynoc, jinak se mi zatím nestalo, že bych od nějakého autora z Humbooku měla nějaké knihy 😂

      Vymazat
    3. Hm, kdyby příští rok přijela Leigh Bardugo, tak soupeřím o PLUS lístek a budu se klidně prát. :D

      Vymazat
  2. Já se na cosplay letos nějak neodhodlala, šla jsem raději sama za sebe :D Uvidíme, co přinese další rok. Každopádně jsi asi první člověk, o kterém vím, že si z knižního festivalu neodnesl žádnou knihu :O A přitom teď vychází tak fajné novinky, nic tě nelákalo? :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak třeba příště nějaký cosplay mít budeš, je to skvělé. :D
      Já si nějakou knihu odnést chtěla, jenže jsem k tomu nedostala příležitost. Díky lidem jsem se stihla ukázat ve stánku až odpoledne a to už dávno neměli Boží hrob, který jsem měla v úmyslu si koupit. Takže třeba příště. :D

      Vymazat
  3. Nezlob se, ale to co píšeš o korekturách CooBoo, není pravda, nic takového tam rozhodně nezaznělo. Naopak jsme říkaly, že se knihy čtou několikrát, že vždy proběhnou minimálně dvě korektury, že máme řadu externích korektorů, že to vždy vidí více očí. Byla bych moc ráda, kdyby sis mohla tu část článku trochu upravit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za reakci a za úpravu textu! :D

      Vymazat
    2. Byla jste rychlejší, nestihla jsem na váš komentář zareagovat. :)

      Tak to se omlouvám, možná jsem se přeslechla a možná jste řekla něco ve smyslu, že když je to dlouhé, tak se vám to číst nechce. Článek jsem upravila.

      I tak si ale myslím, že o tomto během rozhovoru něco padlo. Pokud vím, bylo to zrovna při probírání S. J. Maas. Ale dobře, asi jsem skutečně slyšela něco jiného.

      Vaše korektury bych i tak ráda zmínila. Chápu, že někdy se člověk splete, jeden, dva, tři překlepy, jistě, to se stane každému. Ale dovolte mi zmínit například Nikdynoc, troufnu si tvrdit, že v ní se nachází překlepů až třicet (a to možná i víc). Když to tedy čtou minimálně dva korektoři, jak je tedy možné, že tam něco takového zůstane? Ze svého úhlu pohledu potom považuji knihu za značně nekvalitní. Ani já nejsem neomylná, to o sobě netvrdím ani v nejmenším, ale toto je skutečně problém. CooBoo je skvělé nakladatelství, vydává knihy, které mě baví, ovšem jejich kvalita, co se týče chyb, je opravdu zlá.

      Není to jen v Nikdynoci. U Catwoman, která rovněž vyšla u vašeho nakladatelství, je například chyba na zadní straně. Stejně tak je na tom Wonder Woman, která shodou okolností patří do stejné série.

      Chápu, že vydáváte více knih, protože o ně mají čtenáři zájem. Chápu, že to možná trošku nestíháte. A díky tomu i chápu, že se vám do těch korektur někdy opravdu nechce. Ale nebylo by snazší zvolnit tempo a vydávat knihy, které jsou bez chyb a překlepů? Nikomu to neuškodí, naopak si lidé potom ty knihy opravdu v překladu koupí, pokud budou vědět, že tam chyby nejsou. Jen si chvilku počkáme.

      Jak jsem psala již výše, článek jsem upravila. Pokud to bylo zmíněno v tom smyslu, že se vám to číst nechce, ovšem i tak knihy procházíte, tak se za své přeslechnutí ještě jednou omlouvám, ale to nic nemění na tom, že někdy to u vás s korektory dost pokulhává.

      Vymazat
    3. Omlouvám se, že odpovídám až teď, ale nějak na to nebyl čas (asi že hodně korektur :D).
      Nicméně na tohle se úplně snadno neodpovídá, to uznávám. A je to všechno tak, jak jsem o tom mluvila už i na Humbooku. Ten tlak na brzké vydání je na nás kladen ze všech stran, tedy i ze strany čtenářů. A doba a trh je zkrátka taková, rychlá, s tím nic nezmůžeme. Děláme opravdu vše, co je v našich silách, proto mě vždy trochu rozčílí, když si někde přečtu názor, že v knihách zůstávají chyby, protože je nikdo nečte a redaktoři jsou pitomci, co neumí dělat svoji práci. Není to pravda, aspoň u nás ne. Ale jsme jen lidi, překladatelé, redaktoři i korektoři. A lidi chybují. Zkusila sis někdy tuhle práci? Je to opravdu náročné na pozornost a nedá se to srovnat s běžným čtením. Vím, že nejsme dokonalí, ale taky si zároveň nemyslím, že by v našich knihách bylo diametrálně víc chyb než v knihách jiných nakladatelů.

      A k tomu, co padlo na Humbooku, že se nám to "nechce číst", protože poslední knížky Maasové mají pomalu tisíc stran... to byl opravdu jenom vtip. Jsme profesionálové, na nic takového bychom si nedovolili ani pomyslet.

      Vymazat
    4. Chápu, že je tu nějaký ten tlak ze strany čtenářů, ale řekněme si upřímně… myslíte, že toto je ten hlavní faktor? Čtenáři naléhali vždycky, protože další díly svých oblíbených sérií zkrátka chtějí, jenže i když to tak nevypadá, každý je ochotný počkat. Není nic lepšího než kniha, která je kvalitní a není v ní spousta chyb. A neříkejte mi, že se doba za posledních pár let změnila na tak rychlou, že už není možné překlepy a chyby stíhat kontrolovat tak jako předtím. Šlo to dříve, proč by to nešlo i teď?

      Já si z pozice čtenáře, který od vás již několik knih za poslední dobu v rukou měl, troufnu tvrdit, že se jejich korektura skutečně zhoršuje. Mohla bych ty tituly jmenovat.

      To, že jste jen lidé, vím, za nadpřirozené bytosti vás opravdu nepovažuji. A jak jsem psala již v minulém komentáři, vím, že se každý člověk může zmýlit. Já sama jsem dříve působila jako amatérský korektor a vím, jak je to těžké, ale v té době bych o sobě nedokázala tvrdit, že mám vše zmáknuté a že vše vidím (což o sobě netvrdím ani teď).

      Jenže vy máte na tuto práci profesionální korektory. A není přeci jen prací těchto korektorů dohlížet na to, aby v knihách chyby nebyly? Na co tedy potom korektoři jsou, když nezvládají svou práci? Když je v knize více jak třicet chyb, je asi jasné, že je něco špatně.

      Ráda bych zmínila například nakladatelství Host a Knižní klub. V jejich vydávaných knihách chyby téměř nenajdete, takže ano, já si myslím, že je to u vás z hlediska korektur horší než u jiných nakladatelů. Ale s Fragmentem by si CooBoo mohlo podat ruce, tam to bývá dost podobné. Například jejich Šest vran by se dalo poměřit s vaší Nikdynocí.

      Takže tak. Už nevím, co k tomu dodat. S tím, že ve vašich knihách chyby jsou, já osobně nic nenadělám, ale potěšilo by mě, kdyby se to zlepšilo. Já jsem člověk, který si těchto věcí všímá, a tak mě to dost mrzí. Na druhou stranu ale tuším, že stejně k nějaké změně nedojde, protože si stojíte za tím, že jsou vaše korektury stejné jako u jiných nakladatelství. Zklamu vás, ale to nejsou. To je vše, co jsem chtěla říct.

      Vymazat
  4. Musím říci, že tento Humbook se též povedl. Hlavně představení od Potterfestu bylo naprosto skvělé. :D Jinak začínám pomalu přemýšlet nad tím, že příště bych mohla též cosplayovat. Jen to vymyslet. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tento Humbook byl fakt boží, neskutečně jsem si ho užila. A přeju hodně štěstí s cosplayem na příští rok, je to fuška, ale ve výsledku je to vážně boží, takže... držím palce. I já bych asi měla začít přemýšlet nad tím, co rozjedu příští rok, ještě totiž vůbec netuším. :D

      Vymazat
  5. Je moc bezva, že máš takovou zpětnou sebereflexi, co se týče svého vystupování. Gratuluji ke změnám, které jsi prodělala, když byly takhle k lepšímu. :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Napiš sem, cokoli budeš chtít, ráda si počtu, poutníku.