Švihlé novinky – Co nás čeká a nemine...

Vím, že jste všichni naprosto nadšení, že mě tady zase vidíte, i když jsem se tu objevila s novým článkem už včera. Ale vydání novinek zrovna dnes je nutné a vy se brzy dozvíte proč.

Co je dnes za den, co nás čeká, co je nového… Musím vám toho sdělit poměrně hodně, protože jsem se s informacemi dlouho neozvala, takže se tady nebudeme vykecávat a půjdeme dál.

Co mi přinesla střední škola?

Ráda bych se pozastavila nad tím, jak jsem proběhla prvním pololetím ve druháku. Zvládla jsem to na své poměry se šíleně dobrým prospěchem, což nechápu, když vezmu v potaz, že jsem za těch pět měsíců snad ani jednou neotevřela učebnici (a že mi tak tisíc zápisů chybí, že jsem byla dost nemocná, že mám sešit, ve kterém je tak deset předmětů najednou, že na všech hodinách spím…). Já jsem teda naprosto spokojená. A teď mi konečně nastaly jarní prázdniny a já si mohu užívat klid.

Co je dnes za den? Tohle, moji drazí, čtěte na vlastní nebezpečí.

Dnes je 16. února a to znamená (stále nevíte? Já se vám nedivím, ví to skutečně málo osob), že můj kamarád Hromiak má narozeniny! A protože popřát mu ve zprávě by bylo strašně nudné, musím to letos pojmout trochu jinak. Původně jsem si myslela, že si od něj vyžádám adresu a pošlu mu dopis, ale z toho sešlo (protože mi jistá osoba připomněla, že švihlosti není nikdy dost). Takže, drahý Hromiaku, jestli toto čteš, přeji ti všechno nejlepší. Jsi opravdu milý dlouhán, a i když tvůj úklid evidentně nesplňuje kvality knihkupectví, jako uklízečce, které všechno kolem padá na zem, ti to velmi slušelo. Prachovka je pro tebe opravdu důležitý předmět, nechceš to nosit jako doplněk? Milý člověče, jsi skutečně chytrý (a někdy i nechytrý), užij si šprťák, či jak tomu říkáš a dnes pravou nohou vstupuj do dospělosti. Přeji ti hodně štěstí, hodně zdraví a velkou eliminaci určitých vlastností. Přeji ti krásné narozeniny, jsi dospělý!

Co je nového?

Před několika dny jsem konečně dokončila své vlastní záložky a musím říct, že jsem na sebe obzvláště pyšná. Je to přesně v mém stylu. Kdo bude mít zájem, ať mi napíše adresu a já vám to v dopise pošlu. (To mi připomíná, že bych už měla ty ostatní dopisy dát dohromady a hodit to do schránky, ať ostatní tak dlouho nečekají.)

Co se blíží?

Víte o tom, že za chvilku bude blog V záplavě knih existovat už rok? Já na to myslím stále, ale pořád mi to přijde neskutečné. Zdá se mi, že uplynul tak měsíc od doby, kdy jsem s tím začínala. Ale ono ne! Už tvořím opravdu téměř rok! Co to teda znamená? V den blogových narozenin vyjde článek všech úspěchů, kterými si blog prošel. A když se na to tak zběžně koukám, asi to doplním i o nějaké trapasy, co mě potkaly, protože i ty tady jsou (bez těch by to přece nešlo).

Co vás čeká?

Někdy v březnu, dubnu, květnu, prostě až bude teplo, vás bude čekat článek, který se bude naprosto vymykat z běžného konceptu. Žádné knihy, tohle bude něco jiného.

V bližší době vás ale určitě čekají nové recenze! Nedávno jsem vydala recenzi na Prokletou krev, tak pokud jste ji ještě neviděli, určitě na ni mrkněte!

Co se děje v mém knižním životě?

Před nedávnem jsem kromě Prokleté krve ještě dočetla Korektora, což je naprosto úžasný komiks, který provází strastmi všech korektorů. Opravdu jsem se pobavila a brzy razím do knihkupectví koupit si své vlastní vydání.

Myslím, že už jste informacemi přehlceni. To by tedy bylo pro dnešek všechno. Mějte se krásně a Mora dramaticky odchází!

Mora