Knihohlava praví, že je Dámský gambit pecka

Knihohlava praví, že je Dámský gambit pecka. A pokud to praví i Knihohlava, ta svatá Knihohlava, je jisté, že bychom na to měli brát zřetel.

Zase to tu chcíplo. Ale nevadí. Jsem tu. Pojďme to na chviličku oživit.

Dámský gambit jsem četla asi před měsícem, dostala jsem ho na Světě knihy od Argo v rámci spolupráce, za což moc děkuji. Byla jsem z něj každopádně nadšená. Ať už se jedná o témata, která byla v knížce obsažena, nebo o napínavost, jež si příběh udržel od začátku do konce, je to zkrátka skvělá záležitost.

Řadím se k těm, kteří neviděli seriál. Po dočtení jsem prohlásila, že se na něj chystám brzy, ale samozřejmě jsem se k němu stále nedostala, a jak se znám, ještě delší dobu nedojde (přeci jenom na Squid Game taky koukám teprve teď a je mi naprosto jasné, proč si z toho všichni sedli na zadek, článek bude). Ale někdy ano! Tímto jsem chtěla poukázat na fakt, že soudím jen a pouze podle knižní předlohy.

Dámský gambit od Waltera Tevise je román z roku 1982, nejedná se tedy o nově sepsanej bestseller, kniha byla pouze znovu vydána k příležitosti seriálové adaptace, která je velice úspěšná (ale to asi není překvapení).

Hned úvod knihy nám naznačuje, že se autor bude věnovat těžším tématům. První věta řeší smrt matky hlavní hrdinky Beth, budoucí šachové královny. Beth je sirotek, žije v Methuenově dětském domově v Mount Sterling. Jak se dovíme, není to žádná hitparáda, hned první stránka ukazuje, že je tu běžné podávání sedativ za účelem „zklidnění temperamentu“ po tragických událostech, že se tu pravděpodobně setkáme se šikanou, feminismem. O dalších pár stránek dál autor nastiňuje další témata, která celý příběh jen podtrhávají a můžete se těšit na jejich rozvedení.

Teď zpětně, když knížkou listuju, jsem překvapená, kolik toho autor stihl na těch pár úvodních stranách ukázat. A když si vybavím, kam se dějová linka posouvá, nestačím se divit. Dámský gambit je atomová bomba naplněná problémy současné společnosti. V tomto ohledu mi to hodně připomíná Metu od Pavla Bareše, ne námětem, ale jen tím faktem, KOLIK toho autoři stihli na stránkách knihy rozebrat. Neskutečné množství.

Vyrovnaně na něj hleděla; něco na něm a na tom, jak urputně tu svou záhadnou hru hrál, jí pomohlo držet se vytčeného cíle. „Já s ostatníma být nechci,“ řekla. „Chci vědět, co to hrajete.“ 

Prohlídnul si ji o něco důkladněji. Potom pokrčil rameny. „Šachy.“

Témata jsou jedna věc. Čteme knihy, abychom z toho měli i nějakej požitek, o důležitejch věcech si můžem přečíst na netu, když jedeme emhádéčkem (haha, to byl joke). Poutavost příběhu je parádní. Od první stránky příběh jede, sledujeme, jak se Beth poprvé setkává s kouzlem šachu, což je rozhodně jedna z mých oblíbených pasáží, máme možnost nahlédnout do její mysli, když přemýšlí, jakým tahem ladně ukončila partii. A celkově ty šachové partie! Napínavost sama. Sledujete je se zaťatými zuby, možná se přistihnete, že ha, v tento moment nedýcháte tak, jak jste zvyklí. 

Příběh ale nepopisuje jen šachové partie. Občas nám sem hodí romantickou linku, která většinou podkresluje šach samotný nebo zastupuje v ději jiné důležité místo. Bethin život je kapitola sama o sobě, popisuje mnohé vzestupy a pády, takže o realistický příběh tu nouze rozhodně není. 

Focení byl zase jeden z velkých zážitků.

Ostatně jsem měla u čtení ten pocit, jako kdyby bylo vše ušité na míru, každé slovo do textové sítě perfektně zapadalo. Takový pocit jsem dlouho neměla (protože studium češtiny na vejšce z vás vysaje chuť číst a cítit něco normálně, hledáte význam ve všem, už i v metru jsem se přistihla, že koukám na plakát a říkám si, že to takhle přece není dobře, představte si tu mě, jak se zoufale směju, ale studium pořád naprosto miluji, přestože nevím, jestli prolezu dál). Stále jsem v šoku. 

Překvapil ji, když táhl dámou. Byl to odvážný tah a Beth ho chvíli studovala; zjistila, že nemá slabinu. I ona táhla dámou. Skočil jezdcem na pátou řadu a ona táhla stejně. Dal jí šach střelcem a ona představila pěšce. Střelce stáhl. 

Během čtení jsem si poctivě lepíkovala a moje poznámky jsou trefné a naprosto souzní s tím, co vám tu teď vykládám. Například moje poznámka „ničemu nerozumím, ale ten popis partií je úžasný“ je můj osobní favorit.  Máte tedy jasný úkol: Přečtěte si to. Nejlépe ihned.

Ale ne, nebudu vám to vnucovat, na závěr tu pro vás mám shrnutí. 

Shrnutí pro lepší den:

Pokud si chcete přečíst o dívce, ze které se stala šachová mistryně, a chcete na té cestě být s ní, sledovat ji, je to něco pro vás.

Pokud u vás hrají důležitou roli těžší témata, Dámský gambit je v tomhle sázka na jistotu.

Pokud prostě jen chcete čtení, které chytí a nepustí, myslím si, že s tímhle nešlápnete vedle.

Za mě je to zkrátka obrovské doporučení a favorit do výběru nejlepších knih za tento rok. Stejně to letos bude těžké, vybírám si dost dobře a většinou se do svého vkusu trefím. 

Četli jste Dámský gambit? A viděli jste seriál?

Mora