pondělí 15. června 2020

Mořin povídací deník: O Tatérovi a prvním čtení v angličtině

Nazdárek, moji drazí!

Jsem moc ráda, že po dvou týdnech opět píšu nějaký šíleně zajímavý článek. Vždy mě baví vám podsouvat ty své řeči a dělat z nich bůhvíco… Dobře, teď vážně. Včera se mi podařilo dočíst Tatéra z Osvětimi. Nu, já bych asi měla říct spíše The Tattooist of Auschwitz, abych byla přesná.

Proč? Máte to v názvu článku. Pokud jste díky mému sebevědomí, které je někde na hoře Říp, ještě neoslepli, měli byste to tam vidět, je to úplně poslední slovo. Dobře, už po druhé, teď vážně!

Tatér z Osvětimi je první knihou, kterou jsem dokázala přečíst v angličtině, takže to znamená, že slavím velký úspěch. Jsem na sebe hrdá, nevěřila bych, že se mi to podaří tak brzy, protože vím, že vždy když jsem začala číst něco v angličtině, po čase jsem to odložila a už jsem se k tomu nevrátila (novela k The Untamed je výjimka, to si musím dávkovat, jinak bych mohla brečet každý den dvacet čtyři sedm (dobře, někdy bych brečela štěstím, ale i tak), to přeci nechceme, jsem veselé stvoření, mám plán, že tu novelu dočtu během vánočních svátků a budu u toho pít čaj a kafe a nehnu se několik dní z domu… ach, jak nádherná představa).

Tatéra z Osvětimi jsem ale přečetla za necelých čtrnáct dní. Když jsem před dvěma týdny s kamarádkou vyrazila do Prahy na kafe, nakonec jsme se ještě zastavily v Levných knihách. Jen tak, žádný zvláštní účel to nemělo, jen jsme tam zaběhly. Kámoška si koupila nějakej přívěšek asi za dvacet korun (protože přesně tohle je věc, kterou si má člověk koupit v Levných knihách, viď, holka) a já jsem se zastavila u regálu anglické literatury na tak dlouho, až jsem nakonec odešla s The Tattooist of Auschwitz (klidně čtěte jako Tatér z Osvětimi, to je na vás).

A teď moje zkušenosti. Jak probíhalo mé první čtení v angličtině?

Asi vás zklamu, ale bohužel vám sem nepřinesu žádné vtipné historky o tom, jak jsem ze začátku vůbec nechápala, co se děje, musela jsem každou stránku číst tak padesátkrát, každou větu si překládat slovo od slova, aby to vůbec dávalo smysl. Právě naopak. Smysl mi to dávalo celou dobu, začetla jsem se během chviličky. Vlastně jsem s tím začala už v metru, protože jsem tu knihu měla v batohu a napadlo mě, že bych do toho mohla zkusit nahlédnout už během cesty… dopadlo to tak, že jsem šla z metra do toho svého zapadákova pěšky s knihou v rukách, pohlcená do příběhu tak moc, že bych asi ani nereagovala na to, kdybyste mi pod nos strčili Hwanwoonga ze skupiny Oneus (a to by byla jen tak mimochodem hodně velká ignorace, jasný?). Laleova životní cesta mě zaujala a už se nešlo odtrhnout. Drobná jazyková bariéra nebyla problémem. Jistě, občas mě nějaké slovíčko popletlo, ovšem díky celkovému kontextu jsem byla schopná si odvodit, co znamená (pochybuji, že bych si něco přeložila vyloženě špatně, žádné jednorožce a vlkodlaky jsem do svého překladu nenaházela).

Pilovala jsem svou angličtinu dennodenně už od října 2019 a nepolevila jsem ani na chvilku. Sledování seriálů s anglickými titulky mi toho dalo nejvíce (tam jsem za začátku opravdu zmatená byla a teď mi to už nedělá žádný problém), potom jsem začala většinu zpráv ze světa číst v angličtině, psát si názory na různá témata (především na k-pop a asijská dramata) a tak dále. Bylo toho dost, takže není divu, že jsem se během čtení tolik neztratila.

Ale i tak si sama před sebou musím smeknout svůj imaginární klobouček, protože jsem se překonala.

Fotila jsem v pyžamu, protože proč ne.

Co se týče válečné literatury…

Knihy s válečnou tematikou byly vždy mé oblíbené, ačkoli jsem jich zatím tolik nepřečetla. Můj nejoblíbenější kousek je asi Hana od Aleny Mornštajnové, která se do teď řadí k mým oblíbeným knihám za celou dobu. A Tatér už tam momentálně patří taky, má na seznamu skvělých děl své čestné místo. Osobně nikdy nevím, jak mám tato dílka hodnotit, není to jednoduché. Přeci jen to popisuje situace, které lidem spoustu vzaly, změnily je a zanechaly jim šrámy na duši i na srdci. Je těžké hodnotit, protože mě to opět ohromilo a to, čeho jsem byla jako čtenář svědkem, mi vyrazilo dech. Neuvěřitelně silné čtení. Mohu doporučit. A troufnu si říct, že ani jako první čtení v angličtině by to nemuselo být zlé, příliš těžkých výrazů tam podle mého není a myslím, že vás to bude bavit.

To by bylo pro dnešek vše k Mořinu povídacímu deníku a uvidíme se zase někdy příště, moji drazí.

Co vy a čtení v angličtině? A četli jste Tatéra z Osvětimi?

8 komentářů:

  1. Pomyslně "tleskám" k první knize v angličtině :) Já tedy za sebou žádnou celou knihu v angličtině nemám, ale seriály s anglickými titulky momentálně zkouším (zrovna teď mám rozkoukanou Hildu na Netflixu, jednoduchá angličtina pro děti, za mně super pro začátky), občas sem tam nějaký ten článek v angličtině, a na Bookdepository jsem si pořídila první díl Vampýrské akademie v angličtině, protože v češtině jsem to četla zhruba 6x, tak zkouším v angličtině :) Jinak mám v AJ doma první 4 díly Harryho Pottera, a knihu Tisíc kousků tebe <3 Budu držet palce na tvé cestě za čtením v angličtině, a určo se těším na další články, které budou jistě dalším velkou inspirací (mně tedy určitě, poslední dobou i vyhledávám články o čtení v angličtině s tipy a radami :) ) A big like za fotku, ta je za mně velice prďácká!

    Abych se dostala k poslední tvojí otázce - Tatéra mám za sebou, v češtině v audiu. Mohu rozhodně audio doporučit, protože interpret audioknihu naprosto bravurně namluvil! :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za milý komentář! Jsem ráda, že článek bavil, že trochu inspiroval, a budu ti držet palce se čtením v angličtině. Dřív jsem nevěřila, že bych byla schopna něco v angličtině přečíst, ale teď se mi to podařilo. Chce to jen pevné nervy, trénink a velkou motivaci. Věřím, že to půjde! :)

      Já se nejlépe anglicky naučila na korejských (občas čínských) dramatech, které jsem sledovala na Netflixu s anglickými titulky. K asijské kultuře chovám ve svém srdci velký obdiv a lásku, takže učit se na něčem, co zbožňuji, jde vždycky líp. I když začátky byly těžké. :D

      Věřím, že Tatér musel být v audiu namluvený výborně. Já jsem před rokem poslouchala V šedých tónech od Ruty Sepetys a teda... tam jsem také musela smeknout klobouk, atmosféra pracovního tábora byla vykreslena skvěle už jen díky tomu mluveného slovu.

      Moc děkuju, jsem ráda, že se líbí! :)

      Smazat
  2. Moje první přečtená kniha v aj byl Harry Potter :D A docela jsem si to užila a tím, že jsem knihu četla v češtině také, dost slov jsem z kontextu uhádla :D

    Tatér z Osvětimi by mě v aj asi bavil taky :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. To věřím, je super něco mít načtené v češtině a pak si to jen přečíst v aj, jde to snáz. Takhle jsem to měla s jedním seriálem, znala jsem ho v češtině, a když přešel do angličtiny, spoustu slov jsem byla schopna uhádnout kvůli tomu, že jsem ho viděla již předtím. :D

      Smazat
  3. Uu, kdy sis změnila design? Nebo že bych na to zapomněla? :D Každopádně je moc hezký, takový přehlednější :)
    A jinak samozřejmě gatuluju! Teď už to s knihami v angličtině půjde raz dva :) Já ale do Tatéra asi nepůjdu, nemám právě válečnou tematiku moc v oblibě :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Ty jo, to už bude nějaká doba. Duben? Sama nevím. :D Děkuju moc, taky jsem s ním moc spokojená!
      Díky! Věřím, že to půjde dobře, jsem připravená, že přečtu v angličtině i Paní Bovaryovou, tak uvidíme. :) Naprosto chápu. :)

      Smazat
  4. Čtení v angličtině v pohodě, to mě už ani nepřekvapuje, žes to dala ani za to nijak neobdivuji. Já tě obdivuju díky té tvé vůli. :D Jak se každý den snažíš něco pro sebe dělat ohledně té aj (psát deník v aj, číst aj články, aj titulky, atd...) :D Jinak ale samo sebou gratuluji k první přečtené knize v aj. :D
    Zrovna tyhle knihy nejsou vůbec pro mě. Historie mě nezajímala na škole a stále nezajímá. Možná mě tohle zaujme na starý kolena? xD

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Dneska jsem například sledovala patnáctiminutové video, kde holka mluvila jen v angličtině, takže pro dnešní trénink hotovo. :D Díky, už si to umím zorganizovat. :D
      Ty jo, třeba jo. V důchodu ti půjčím Tatéra!
      (To mi připomíná, že jsi mi psala, ale zase nejsem schopná odpovědět. Já to napravím! :D)

      Smazat

Komentáře mi vždy vykouzlí úsměv na tváři!