Židovský
hřbitov.
Severní park.
Petrov...
A tak dále.
Přesně tohle jsou názvy stanic
slavného metra, které v této knize najdete. A taky to jsou zároveň místa,
jejichž historie vás bude děsit i ve vašich nejtemnějších nočních můrách.
Kateřina Šardická s tímto dílkem vyhrála Hvězdu inkoustu (pro neznalé: literární soutěž od nakladatelství Fragment). A já se tomu
nedivím. Kdybych byla v porotě já, tento příběh by se pro mě stal vítězem už
jen kvůli tomu, že středobodem zápletky je metro. Využít dopravní prostředek a
natropit z něj něco děsivého? Jo, tohle je dobré a já vám ihned (nebo
možná až za chvilku) vysvětlím proč.
Asi
vás nepřekvapí, že jsem se ke Zmizení Sáry Lindertové dostala díky webu
eknihovna.cz. Naše spolupráce stále trvá (nutno podotknout, že úspěšně) a já
jsem moc ráda, že to tak klape. Takže za recenzní e-knihu opět děkuji
vám! Jste skvělí!
Většina
z vás tento příběh zná, alespoň nejasně, je to totiž dost populární a opěvované (a právě toto je ten důvod, proč jsem si to chtěla přečíst, jak překvapivé, že?).
Metro, kde žijí stíny, co vás můžou sníst (perfektní vyjádření, lepší neexistuje). Věřím, že jste o tom slyšeli. Možná jste to už četli. Možná se chystáte. A možná vás to absolutně nezaujalo.
Metro, kde žijí stíny, co vás můžou sníst (perfektní vyjádření, lepší neexistuje). Věřím, že jste o tom slyšeli. Možná jste to už četli. Možná se chystáte. A možná vás to absolutně nezaujalo.
Ale
mě to bavilo. A zaujalo mě to. A mám své důvody, proč vám můžu s klidným
srdcem říct, že to stojí za to. Bylo to fajn. (A kdybyste zrovna teď nečetli
recenzi ode mě, mohlo by to těmito slovy i končit, protože bych si jako recenzent myslela, že
to stačí. Chyba lávky, nestačí. Jsem to přece já.)
Příběh
vás vtáhne do sebe a dějová linie pomalu odkrývá spoustu odboček, které autorka vecpala
do velkého zápletkového chumlu. Chytne vás to, protože máte dojem, že
čtete něco, co by se mohlo stát i vám. Protože se to odehrává v tom
osudném metru, kterým já osobně jezdím každý den. Tahle představa je poměrně
děsivá, nemyslíte? Že vás něco prostě spolkne v metru. A vy už se tu nikdy neukážete. Divnej konec života.
Autorka
píše velmi čtivě, pár větiček mi sice nesedělo (přeci jen kostrbatost může
každý vnímat odlišně), jinak jsem ale naprosto spokojená. Bylo to svižné a
přesně tohle se k celému nápadu hodilo.
(Nutná vsuvka: Jak je již u nakladatelství Fragment zvykem, je tu také spousta překlepů, které mě vždy od čtení vyrušily a vyhodily mě z děje ven.)
(Nutná vsuvka: Jak je již u nakladatelství Fragment zvykem, je tu také spousta překlepů, které mě vždy od čtení vyrušily a vyhodily mě z děje ven.)
Ačkoli
mě ale myšlenka na to, že mě spolknou stíny, trochu vyvádí z rovnováhy,
musím přiznat, že nepatřím k té většině, která se po přečtení bojí jezdit
metrem. Já jím jezdím denně, takže vlastně ani nemám na vybranou, ale i tak…
asi mě to nevystrašilo natolik, abych se bála do vlakové soupravy vkročit.
Na
druhou stranu si ale dobře pamatuji okamžik, kdy se mi při cestě domů příběh
vybavil a napadlo mě, že se může cokoli stát a že si dneska do své pohodlné
postýlky nelehnu. (Ovšem vzhledem k tomu, že právě čtete tuhle recenzi, je
asi jasné, že jsem se na místo svého bydliště dopravila v pořádku. Můj
styl psaní se k vaší smůle nedá zfalšovat.)
K postavám
mohu říct jedno: Klaudie mi byla do poloviny knihy dost nesympatická, potom se
to zlepšilo hlavně díky situacím, které se začaly dít, ale že bych z téhle
dívky byla vyloženě nadšená, to se říct nedá. Je velké štěstí, že hlavní postava na
můj celkový názor neměla takový vliv. Bavilo mě to i tak.
Co
bych ale chtěla trošku vytknout, je konec, který byl dle mého názoru až přes
čáru. Dějová linie sice gradovala takovým způsobem, že bylo jasné, že dojde
k něčemu velkému, ale… asi mi ten konečný zmatek úplně nesedl. A pak ta
jedna drobnost, kterou autorka zmínila jednou větou a jelo se dál (a já ji nemohu zmínit, protože bych vám prozradila až příliš mnoho). Důraz tam na
to moc kladen nebyl a já si myslím, že by to více popsané být mělo.
Nevím,
co dál říct. Mně osobně se to líbilo, má to perfektní námět a za přečtení to
určitě stojí. Navíc je to další kniha, která vám dost jasně zdůrazní, že čeští
autoři tvoří kvalitně. To jen vy se musíte odhodlat je číst.
Ještě
jednou moc děkuji webu eknihovna.cz za poskytnutí recenzní e-knihy a my se brzy
uvidíme u další recenze (nebo článku, těžko říct)! Zmizení Sáry Lindertové v elektronické verzi můžete zakoupit tady.
Co vy a tato kniha? Povídejte!
…
Na
závěr bych vám jen chtěla říct, že na webu cbdb.cz je opět možnost hlasovat pro
nejlepší knižní blogery. Tak jestli vás má tvorba baví a chcete, abych se tam v příštím kole objevila, nominujte mě tady na tomto odkazu do 30.
11. 2019!
Mora
Všude slýchám jen pozitivní ohlasy, takže do toho asi nakonec budu muset jít :D Btw, můj hlas máš v anketě určitě ;)
OdpovědětVymazatUrčitě do toho jdi, stojí to za to! :) A moc děkuju, jsem ráda, že vás má tvorba stále baví, protože baví i mě. :D
VymazatZrovna před pár dny jsem si ji pořídila v akci na Palmknihách, tak jsem zvědavá, co na ni řeknu. Zatím jsem otestovala první kapitolu, a autorčin styl mi připadá super čtivý (Až na jednu dvě trochu kostrbatější větičky), takže se těším, až si na knížku najdu čas. :)
OdpovědětVymazatSouhlasím s tím, že je to čtivé, mě to chytlo hned na první stránce. Jen ten konec byl za mě trochu moc. Ale jinak skvělý! :)
VymazatSnad se bude líbit! :)
Tak tak, Klaudie mi chvíli taky neseděla, ale zvykla jsem si na ni a pak byla v pohodě. :D Jinak ten konec mě dost překvapil, něco takového jsem ale fakt nečekala.
OdpovědětVymazatKonec byl zkrátka a jednoduše šílený. :D
Vymazat