Když na kolejích zemřela vrána – Zmizení Sáry Lindertové

Židovský hřbitov. 
Severní park. 
Petrov... 

A tak dále. 

Přesně tohle jsou názvy stanic slavného metra, které v této knize najdete. A taky to jsou zároveň místa, jejichž historie vás bude děsit i ve vašich nejtemnějších nočních můrách. 

Kateřina Šardická s tímto dílkem vyhrála Hvězdu inkoustu (pro neznalé: literární soutěž od nakladatelství Fragment). A já se tomu nedivím. Kdybych byla v porotě já, tento příběh by se pro mě stal vítězem už jen kvůli tomu, že středobodem zápletky je metro. Využít dopravní prostředek a natropit z něj něco děsivého? Jo, tohle je dobré a já vám ihned (nebo možná až za chvilku) vysvětlím proč.

Asi vás nepřekvapí, že jsem se ke Zmizení Sáry Lindertové dostala díky webu eknihovna.cz. Naše spolupráce stále trvá (nutno podotknout, že úspěšně) a já jsem moc ráda, že to tak klape. Takže za recenzní e-knihu opět děkuji vám! Jste skvělí!

Většina z vás tento příběh zná, alespoň nejasně, je to totiž dost populární a opěvované (a právě toto je ten důvod, proč jsem si to chtěla přečíst, jak překvapivé, že?). 

Metro, kde žijí stíny, co vás můžou sníst (perfektní vyjádření, lepší neexistuje). Věřím, že jste o tom slyšeli. Možná jste to už četli. Možná se chystáte. A možná vás to absolutně nezaujalo.

Ale mě to bavilo. A zaujalo mě to. A mám své důvody, proč vám můžu s klidným srdcem říct, že to stojí za to. Bylo to fajn. (A kdybyste zrovna teď nečetli recenzi ode mě, mohlo by to těmito slovy i končit, protože bych si jako recenzent myslela, že to stačí. Chyba lávky, nestačí. Jsem to přece já.)

Příběh vás vtáhne do sebe a dějová linie pomalu odkrývá spoustu odboček, které autorka vecpala do velkého zápletkového chumlu. Chytne vás to, protože máte dojem, že čtete něco, co by se mohlo stát i vám. Protože se to odehrává v tom osudném metru, kterým já osobně jezdím každý den. Tahle představa je poměrně děsivá, nemyslíte? Že vás něco prostě spolkne v metru. A vy už se tu nikdy neukážete. Divnej konec života.

Autorka píše velmi čtivě, pár větiček mi sice nesedělo (přeci jen kostrbatost může každý vnímat odlišně), jinak jsem ale naprosto spokojená. Bylo to svižné a přesně tohle se k celému nápadu hodilo.

(Nutná vsuvka: Jak je již u nakladatelství Fragment zvykem, je tu také spousta překlepů, které mě vždy od čtení vyrušily a vyhodily mě z děje ven.)

Ačkoli mě ale myšlenka na to, že mě spolknou stíny, trochu vyvádí z rovnováhy, musím přiznat, že nepatřím k té většině, která se po přečtení bojí jezdit metrem. Já jím jezdím denně, takže vlastně ani nemám na vybranou, ale i tak… asi mě to nevystrašilo natolik, abych se bála do vlakové soupravy vkročit.

Na druhou stranu si ale dobře pamatuji okamžik, kdy se mi při cestě domů příběh vybavil a napadlo mě, že se může cokoli stát a že si dneska do své pohodlné postýlky nelehnu. (Ovšem vzhledem k tomu, že právě čtete tuhle recenzi, je asi jasné, že jsem se na místo svého bydliště dopravila v pořádku. Můj styl psaní se k vaší smůle nedá zfalšovat.)

K postavám mohu říct jedno: Klaudie mi byla do poloviny knihy dost nesympatická, potom se to zlepšilo hlavně díky situacím, které se začaly dít, ale že bych z téhle dívky byla vyloženě nadšená, to se říct nedá. Je velké štěstí, že hlavní postava na můj celkový názor neměla takový vliv. Bavilo mě to i tak.

Co bych ale chtěla trošku vytknout, je konec, který byl dle mého názoru až přes čáru. Dějová linie sice gradovala takovým způsobem, že bylo jasné, že dojde k něčemu velkému, ale… asi mi ten konečný zmatek úplně nesedl. A pak ta jedna drobnost, kterou autorka zmínila jednou větou a jelo se dál (a já ji nemohu zmínit, protože bych vám prozradila až příliš mnoho). Důraz tam na to moc kladen nebyl a já si myslím, že by to více popsané být mělo.

Nevím, co dál říct. Mně osobně se to líbilo, má to perfektní námět a za přečtení to určitě stojí. Navíc je to další kniha, která vám dost jasně zdůrazní, že čeští autoři tvoří kvalitně. To jen vy se musíte odhodlat je číst.

Ještě jednou moc děkuji webu eknihovna.cz za poskytnutí recenzní e-knihy a my se brzy uvidíme u další recenze (nebo článku, těžko říct)! Zmizení Sáry Lindertové v elektronické verzi můžete zakoupit tady. 

 

Co vy a tato kniha? Povídejte!



Na závěr bych vám jen chtěla říct, že na webu cbdb.cz je opět možnost hlasovat pro nejlepší knižní blogery. Tak jestli vás má tvorba baví a chcete, abych se tam v příštím kole objevila, nominujte mě tady na tomto odkazu do 30. 11. 2019! 

Mora

Komentáře

  1. Všude slýchám jen pozitivní ohlasy, takže do toho asi nakonec budu muset jít :D Btw, můj hlas máš v anketě určitě ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě do toho jdi, stojí to za to! :) A moc děkuju, jsem ráda, že vás má tvorba stále baví, protože baví i mě. :D

      Vymazat
  2. Zrovna před pár dny jsem si ji pořídila v akci na Palmknihách, tak jsem zvědavá, co na ni řeknu. Zatím jsem otestovala první kapitolu, a autorčin styl mi připadá super čtivý (Až na jednu dvě trochu kostrbatější větičky), takže se těším, až si na knížku najdu čas. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Souhlasím s tím, že je to čtivé, mě to chytlo hned na první stránce. Jen ten konec byl za mě trochu moc. Ale jinak skvělý! :)
      Snad se bude líbit! :)

      Vymazat
  3. Tak tak, Klaudie mi chvíli taky neseděla, ale zvykla jsem si na ni a pak byla v pohodě. :D Jinak ten konec mě dost překvapil, něco takového jsem ale fakt nečekala.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Napiš sem, cokoli budeš chtít, ráda si počtu, poutníku.