Pomyslné ponožky velké holky – Kulti

Fotbalovou hvězdu, jako je Reiner Kulti, prostě poznáte. Značkový oblečení, drahý boty, osobní řidič, nevrlý a otrávený výraz… A asi si dokážeme představit, co by to mohlo být dalšího.

Sal ho dříve hrozně obdivovala a milovala, po pár incidentech byl však její názor nalomen. A když tahle „stár“ nastoupí do jejího fotbalového týmu jako trenér, musí svůj názor přehodnotit ještě mockrát. A přesně tohle (ale nejen to) mě na tom bavilo.

Kulti na naší české „bookstagramové“ scéně vzbudil velké pozdvižení zvláště díky Míše z Radši knihu, která o něm dlouho básnila v pořadu Míšo, co budeme číst?. A kdyby ji nikdo nezastavil, rozhodně by pokračovala dál. Není proto překvapením, že jsem se na tuto pecku chtěla zaměřit i já. Podívat se na ni přes svou velkou lupu. Zamrkat na ni svýma obrovskýma kritickýma očima. A tak jsem požádala web eknihovna.cz, zda by mi nepřispěchal na pomoc a nezaslal mi e-book této opěvované parády. I tato kniha v jejich nabídce byla, takže jim moc děkuji za příležitost a možnost se ke knížce dostat tímto způsobem! Knihu v e-book verzi můžete zakoupit tady

(anotace z webu databazeknih.cz)

Když se chlapík, kterého odmalička zbožňuješ, stane tvým trenérem, zní to jako sen. Ale to probuzení… Netrvalo ani týden, aby Sal Casillasová o fotbalové hvězdě, která ji v dětství inspirovala natolik, že sama začala hrát profesionální fotbal, ztratila veškeré iluze. Kam se poděly její sny o tom, že si Reinera Kuliho jednou vezme? Její idol je teď tady, nastoupil do jejího týmu jako trenér. Je však zachmuřený, samotářský a neurvalý. Zkrátka úplně jiný, než si ho vysnila… Bude mít Sal odvahu vytáhnout ho z jeho ulity a probudit v něm znovu vášeň a energii, kterými před lety hýřil a které ji tolik okouzlovaly? Ustojí tlak médií, která se kolem Kultiho neustále točí a pod jejichž drobnohledem se teď ocitá i ona?

A teď začneme s velkou upřímností. Věřte mi, moji drazí, svoje kritický oči jsem otevřela hned ze začátku. Chtěla jsem nějaké ty problémy najít. A ano, něco jsem našla. Jenže ve srovnání s tím, jak se mi to zalíbilo, toho zrovna hodně nebylo. Příběh mě zhruba za stránkou sto strašně moc dostal, a ačkoli jsem občas měla pocit, že má hlavní hrdinka problém s normálním uvažováním, nemůžu autorce odepřít to, že je to zkrátka skvělé a čtivé. Bavilo mě to, nedokázala jsem se odtrhnout. Do teď netuším, jak je to možné. 

Já a romantika – všichni víme, že tohle nejde dohromady (kdo sledoval má mluvená stories na Instagramu asi před týdnem, tak tuší, že jsem tu větu s romantikou zopakovala tak tisíckrát – mimochodem, děkuji za úžasnou sledovanost, ta čísla u mého rozplývání nad Kultim byla šíleně vysoká!), ale tady mi to podivně sedlo. Příběh mi částečně připomínal mou oblíbenou dějovou linku z jednoho japonského anime, které bude již navždy mou srdcovkou, takže možná proto jsem se do toho tak začetla, nicméně to nemohu vědět jistě. Jistě vím jen to, že to vážně stálo za to.

Děj nás na začátku vyplivne ve fotbalovém prostředí a vypustí nás z něj, až když se dostaneme na poslední stránku. Stejně ale celou dobu doufáme, že to ještě není konec. Čísla se rychle zvyšují (kdybych měla v ruce papír, tak řeknu, že rychle mizí stránky, ale tohle je e-kniha) a nám nezbývá nic jiného než zamračeně přihlížet tomu problému, že tento příběh nás za chvíli nemilosrdně opustí.

Jistě, nebylo to tak dobré celou dobu, za koho mě máte? Já abych byla kompletně spokojená, pf, v jiným vesmíru přece ještě nejsme. Prvních sto stran mě sice bavilo, ale bohužel mě to nebavilo na sto procent. Četlo se to rychle, ale pořád jsem si připadala tak nějak mimo děj. Jako kdybych ho nevnímala správně. Nedokážu to přesně vysvětlit, ovšem… na můj vkus by to bylo třeba trošičku urychlit (vážně jen drobně, aby bylo dodáno na akci). A to je ode mě opravdu zvláštní požadavek, když si vezmu, že mám pomalé dějové linky nejraději.

Jakmile ale došlo k jednomu skvělému okamžiku, při kterém jsem se rozesmála na celý byt (a taky jsem doufala v to, že si na mě nikdo nepřijde stěžovat, protože ten můj smích byl vážně hodně hlasitý), otevřela se mi nějaká ta pomyslná brána, která byla předtím zavřená, a já mohla vstoupit dovnitř. A já se do toho příběhu zaláskovala (slovo „zamilovala“ je nudné).


Tohle jsou mé přípravy na focení, kdy jsem zjistila, 
že neumím pořádně nakreslit fotbalový míč.


Ano, má to své mouchy. Hlavní hrdinka mi někdy svými myšlenkovými pochody připomínala pětiletou holčičku. Nebo je to možná mnou, protože já jsem nikdy nebyla člověk, který by kvůli někomu vyšiloval tak moc, že by si ho musel představovat i v okamžicích, kdy nevypadá zrovna nejpřitažlivěji. Každopádně tohle bylo vtipné ze začátku, jakmile se to tam však objevilo už asi po desáté, měla jsem dost. Devětkrát stačilo.

Taky závěr mě příliš nenadchl. Vím, že se to dalo očekávat, ale nacpat to do posledních dvaceti stran? To bylo podle mě přehnané. Když už, tak to tam měla autorka hodit postupně, ale ne na úplný konec.

No a ještě nutno podotknout, že Kulti byl evidentně nějakej novej bůh. Pořád Kulti sem, Kulti tam, po chvíli vás to začne iritovat.

Moment, zapomněla jsem. Dle mých poznámek se nějak ze začátku hodně opakovaly některé skutečnosti. Popravdě teď už nevím, co jsem tím myslela. A pokud to nevím já, nedozvíte se to ani vy. Tohle sem asi psát nemusím, tak to jen tak dramaticky přeškrtnu, abych to nevymazala úplně.

Je to čtivé, chytne vás to. A pokud nejste romantický typ, který tohle nevyhledává, ale občas tomu šanci dáte, myslím, že tohle by se vám líbit mohlo. Celý jejich vztah je nenucený. Lehoučce a velmi pomalu to plyne. A já mám ráda vztahy, které se budují déle, takže pro mě je to velké plus. Také je to vtipné. Opravdu se zasmějete, občas (dobře, často) obrátíte oči v sloup nad hlavní hrdinkou, někdy si řeknete, že Kulti je vážně idiot, protože to on vlastně je, ale na druhou stranu dokáže své chyby alespoň víceméně napravit.

Nu, tedy, co můj konečný verdikt? Mě to bavilo. Je to podle mě takové to ideální čtení, kdy si chcete oddychnout, vážně si to užít a pobavit se. A i když celou dobu víte, jak to dopadne, baví vás to. A hodně. I mě jako emocionální šutr to bavilo, takže je to asi co říct.

Doporučuji, jsem spokojená. A myslím, že po Kultim znovu sáhnu, až budu chtít zase pořádně relaxovat. Ještě jednou moc děkuji webu eknihovna.cz za poskytnutí recenzní e-knihy!

Co vy a Kulti? Slyšeli jste, chystáte se? Nalákala jsem vás?

Mora

Komentáře

  1. Toto je po dlhej dobe pozitívna recenzia na túto knihu. Ako vyšla a ľudia ju začali čítať, tak prišla aj vlna kritiky, ktorá ma od tej knihy úplne odlákala. Pretože ľudia sa sťažovali presne na to, čo ma v knihách vytáča :D A teraz zas neviem, či si to mám prečítať alebo nie...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že mě to nepřekvapuje! Když se něco líbí mně, tak se to zase nelíbí ostatním. Nic zvláštního. :D
      Tu knížku zkus jenom v případě, že ti absolutně nevadí hrozně pomalý rozjezd, který vlastně potom přejde do nenuceně lehoučké dějové linie, a taky pokud máš ráda pomaličku se rozvíjející vztahy. Tohle je totiž přesně takové to pošťuchování pro mě. I když teda hlavní hrdinka občas byla opravdu na palici a pan Kulti je nový bůh (což jsou mé problémy, které jsem psala i v recenzi), mně se to zkrátka líbilo. Člověk u toho vypne. A to je prostě v létě fajn. :D

      Jsem zvědavá, jestli se do toho pustíš, určitě dej vědět! :D

      Vymazat
  2. Já se na něj tak těším! 😀❤️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už to máš domluvené? :D Vážně mě zajímá, co na něj řekneš!

      Vymazat
    2. Ještě ne, ale chystám se 😀

      Vymazat
  3. Taky se na něj chystám. Doufám, že se mi to bude líbit, hodně lidí to fakt chválilo a když to chválíš i ty, tak to musí být asi vážně supr :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je pravda, že mně se málokdy romantika líbí, takže to musí být asi výjimečné. :D

      Vymazat
  4. Som presne ten neromantický typ, čo občas po nejakej romantike siahne a občas to aj dopadne dobre... Tak ktovie, trebárs dôjde aj na Kultiho. Už len preto, že som hrozne zmätená z tých rôznorodých ohlasov. :D Inak, aké anime ti to pripomína?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak snad se ti to bude líbit. Já romantiku vážně tolik nemusím, ale tohle mi sedlo, protože se to opravdu vyvíjí nenuceně a z větší části tam jde hlavně o přátelství. :D Připomnělo mi to Kaichou wa Maid-sama, tam se ten jejich vztah také dlouho formuje a je vtipné to sledovat. :D

      Vymazat
  5. Tak jestli se tohle tobě líbilo, tak to se bát nemusím a s klidnou duší si Kultiho přečíst. :D Hodně jsem se u Kultiho obávala, že to nebude dobrý, ale vidím, že to za přečtení stojí.
    Též jsem zvědavá - jaké anime ti to připomnělo? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak teď opravdu doufám, že se ti to bude líbit taky! :D Za přečtení to rozhodně stojí, je to vážně příjemná oddechovka.
      A připomnělo mi to Kaichou wa Maid-sama, pokud to znáš. Ten jejich vztah se tam strašně dlouho formuje a já to vždycky ráda sledovala, navíc je to hrozně vtipné a to bylo v Kultim taky, takže nějaká ta drobná podobnost tam je. :D

      Vymazat
    2. Tak jestli ti to připomnělo Kaichou wa Maid-sama, tak jsem jistá, že se mi to bude líbit. :D To anime se mi tak hodně líbilo. :D

      Vymazat
    3. Já mám Kaichou wa Maid-sama prostě zafixované jako svou srdcovku, jedno z prvních anime, co jsem viděla, jedna z mála romantických linek, která mi sedla. :D

      Vymazat
  6. No, přemýšlím co napsat... :D
    Já nedokážu sežvýkat tu anotaci. V životě bych si takovou knihu nepřečetla, kdybych měla k dispozici pouze anotaci. Ale díky tvojí recenzi bych byla i ochotná dát knize šanci ;) :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se nad anotací moc nepozastavovala, protože jsem se do knížky pustila jenom na základě toho velkého boomu. A stojí to za přečtení, minimálně jako oddechovka. :D

      Vymazat
  7. I já jsem na Kultiho narazila díky Míše, a tak moc mě to dostalo, že jsem nechtěla čekat, a šla jsem do toho v angličtině, někdy v únoru, myslím. :D
    A celkově za mě, průměr, ale jinak se mi kniha četla zatraceně dlouho, vůbec mě to nevtáhlo do děje, ani postavy jsem si nijak zvlášť neoblíbila. :/
    Patří to do žánru slow-burn romance, což znamená, že si to fakt dává načas, než se k něčemu postavy konečně dokopou, ale jako 500 stránek? Btw v aj měla asi 600. :DD Prostě jsem umírala, totální zklamání. Dlouho se po žádné slow-burn knize nepodívám. :D A už vůbec ne od Marianny Zapaty :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mě to naštěstí vtáhlo, za což jsem ráda, čtení mě vážně bavilo a užila jsem si to. A já právě takové to pomalé budování vztahu mám ráda. :D
      Naštěstí mě Mariana Zapata zaujala, takže já se po dalších jejích knížkách určitě někdy poohlédnu, pokud se přeloží další. :D

      Vymazat
  8. Neslyšela jsem, ale nalákaná docela jsem, abych se přiznala. :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem ráda! Snad se bude líbit, pokud se do toho pustíš. :D

      Vymazat

Okomentovat

Napiš sem, cokoli budeš chtít, ráda si počtu, poutníku.