Šest obětí, ale mrtvola jen jedna - Hadrový panák

Když si člověk usmyslí, že něco dočte, někdy mu to nemusí vyjít. U mě se to stává často, ale dneska se mi výjimečně povedlo to překonat. Byla jsem přesvědčená, že odpoledne dolouskám Hadrového panáka - a podařilo se! Alespoň něco jsem dokázala. V porovnání s mými špatnými odhady při luštění hlavní zápletky mé úspěšné dočtení vede… Vážně, netrefila jsem se téměř v ničem. No, ten, kdo to už četl, se mi asi moc divit nemůže, nebo jsou tu snad i inteligentní jedinci? Pokud ano, mile vás vítám, půjčte mi svůj mozek.

"Jistě. Novináři vás zbožňují. Jste William Fawkes!"

Wolf vzdychl. "Nemůžu to přehodit na někoho, kdo je ještě níž?"

"Mám dojem, že jsem na pánském záchodě zahlédl uklízečku, ale líp to vezmou od vás."

Co se tedy týče dnešní recenze, krátce si osvětlíme, o koho a o co tu jde. Už z názvu víte, že si za chvíli smlsneme na Hadrovém panákovi, na debutu spisovatele Daniela Colea. Dostala jsem ho k Vánocům a hned jsem věděla, že to bude nějaká drsnější detektivka. Od té doby ale knížka podřimovala v knihovně a nijak na mě nevolala, abych ji vytáhla ven. Nejradši bych si teď vlepila facku - měla jsem se k tomu dostat o zatracených pár měsíců dřív, protože teď si zas připadám jako zaostalec.

Anotace (kterou sem ochotně přepíšu, protože na internetu není ani jedna stejná) je jednoduchá, nic zvláštního, ale na navození atmosféry detektivní super zápletky je ideální.

Mrtvola sešitá ze šesti částí různých těl a nalezená v jednom londýnském bytě - případ Hadrový panák, jak ho nazvala média, okamžitě vyvolá strach a paniku. Detektiv William "Wolf" Fawkes a jeho kolegyně Emily Baxterová jsou pověřeni identifikací obětí, vzápětí ale musí čelit další hrozbě - Wolfova bývalá žena Andrea, která pracuje jako reportérka, obdrží od anonyma fotky z místa, kde byl Hadrový panák nalezen, a také seznam šesti lidí a dat, kdy budou zabiti. Prvním má být ještě téhož dne londýnský starosta. Posledním - o dva týdny později - detektiv William Fawkes…

Huh, čím začít? Námět je naprosto, ale naprosto šílený. Když se nad tím zamyslím, možná je to až překombinované, protože to, co všechno se stane… je neuvěřitelné a nabírá to dojem stoprocentní vymyšlenosti. Ale ačkoli je to námětem hrozná přestřelka, zpracování se vyvedlo výborně.

Styl psaní se mi zamlouvá, je plný humoru (což si v souvislosti s detektivkou většina lidí představit nedokáže). Trošku pozlobilo opakování slov, ale nijak závažně.

Příběh ubíhá opravdu svižně. Ze začátku děj dle mého názoru sice trochu pokulhával, hlavně díky nezáživnému úvodu, ale pak se to zlepšilo a dějová linka získala na napětí, které si udržela až do konce. Stejně jako jsem si já udržela názor, že se jedná o drobet složitější četbu.

"Vypadá to na nějakou teplou tortillu," oznámil Wolfovi, jako kdyby objevil podezřele vypadající zařízení.

"Jaká příchuť?" odpověděl Wolf.

"Co je to za příchuť?" štěkl strážník.

"Šunka a sýr!" zvolal muž na podlaze.

Wolf se usmál. "Zabavte ji."

Hlavní postava, tedy Wolf (jen tak mimoděk, vymakaná přezdívka), nosí mé oblíbené jméno, což je William. Mám k němu už takový vztah, který ale netuším, kde se vzal. No, to jsem odbočila. Wolf je sympaťák (dobře, ne úplně), je to zastaralejší vtipálek a celkově děsně promyšlený charakter, jeho minulost skrývá mnohé. Proč ale musí mít detektiv takovou povahu… ne, svoje pochyby sem radši házet nebudu, nebo skončíme u sáhodlouhé přednášky o psychologii.

Také jsem si oblíbila Baxterovou, tu si zamiluje snad každej, dodává příběhu pořádnou šťávu a šmrnc, ačkoli ke konci se můj vztah k ní trochu ochladil (popravdě ani nevím proč).

Wolf byl oblečený už dobrých pět minut, ale pořád stál v ponuré ložnici a čekal, až vedle opadne křik. Baxterová obvinila Andreu, že těží z neštěstí druhých, což novinářku urazilo, ačkoli nepochybně těžila. Potom Andrea obvinila Baxterovou, že je opilá, což policistku urazilo, ačkoli bezpochyby byla.

Ukončení je, jak řekla má babička, která četla Panáka pár týdnů přede mnou, naprostý masakr a já s tím musím souhlasit. Je to šílené, všechno se vybarví do ještě více přestřelených mezí, ale má to dokonalé napětí, které sálá z každé stránky. Zůstala jsem s otevřenou pusou. Tečka.

Závěrem tedy musím říct, že Hadrový panák mě skutečně překvapil (a jak!). Na přemýšlení je to dokonalé, člověk nechápe zhola nic, ale stále uvažuje, protože to nechce vzdát. Já to ale asi vzdát měla. Stejně jsem se netrefila v ničem (což jsem tady už někde zmínila, jestli se nemýlím). Každopádně to stálo za ztracení několika dní času, protože je to velmi dobré. Ačkoli se mi to v některých mezích zdálo přehnané, četba je to výborná.

"Mám tu košili rád."

"Vypadáš v ní, jako kdybys čekal dítě. To řekla Maggie, ne já."

Nezapomeňte mě podpořit i na Instagramu!

Mora Leray