Rychlý názor: Skrvna a Podivná knihovna

Zdravím všechny své čtenáře i nečtenáře, dneska to bude trošku netradiční. Už jen to, že začínám pozdravem, je asi pořádný šok. Nebojte, mám pro to své důvody.
Během dnešního dne jsem přečetla dvě krátké knížky, na které bych asi nebyla schopna udělat samostatnou recenzi. Rozhodla jsem se je nacpat do jednoho článku, protože mé názory na ně nejsou nijak extrémně dlouhé. Takže prostě tak (to zní divně, já vím).

Skvrna


  1. krátká hororová povídka
  2. asi 70 stran
  3. od autorky Gillian Flynn
  4. prý světový bestseller
Jak hodnotím?

Jak to jen říct? Ze začátku jsem myslela, že to hodně rychle zavřu, protože mi to asi způsobilo trauma (nebo já nevím co). Měla to být hororová povídka a já se ptám na jediné: Kde přesně to byl horor? Možná tak ten začátek a drobná porce duchařiny.
Ještě že jsem si Skvrnu nekoupila a jen si ji vypůjčila z knihovny, něco takového bych ve své domácí knihovně asi nestrpěla.
A co se týče celého zmatku při rozuzlování... to bylo tak chaotické, že jsem se málem ztratila v tom, co se vlastně stalo a co ještě ne.
Bylo to krátké, takže jsem se na závěr dostala rychle. Číst se to dalo, ale valný dojem to na mě neudělalo. Od světového bestselleru bych čekala víc.
Jedním slovem - divné.

Podivná knihovna

Výsledek obrázku pro podivná knihovna

1. krátká hororová povídka
2. něco přes 60 stránek
3. od japonského autora Harukiho Murakamiho
4. otázky života

A jak hodnotím?

Shrneme si to jedním slovem, dobře?
Zajímavé.
Opravdu jsem byla překvapená, protože jsem od této krátké povídečky moc nečekala a mé počáteční mínění také nebylo nijak zvláště valné. O to více jsem ráda, že jsem se do Podivné knihovny pustila již dnes. Za půl hodinky jsem ji totiž přečtenou odložila.
Děj, jenž se mi ze začátku zdál úplně zmatený, mě nakonec chytil a na otázky, které jsem si při čtení pokládala, jsem postupně nalézala odpovědi.
Vážně se mi to líbilo, je to působivé, chvílemi dost nepravděpodobné a občas děsivé. Ale celé dílko je propleteno otázkami života, což vypovídá o jeho hloubce, i když je povídka hodně krátká. Doporučuji.

Komentáře

  1. Mě osobně ani jedna kniha neláká.

    OdpovědětVymazat
  2. [1]: Myslím, že Podivná knihovna za pozornost stojí, ale jak říkám vždy - sto lidí, sto chutí.

    OdpovědětVymazat
  3. mno tá prvá ak nebola obsahovo ktovie ako prepracovaná, tak aspoň titulku má skvelú :)

    OdpovědětVymazat
  4. [3]: Obal je skvělý, to souhlasím.

    OdpovědětVymazat
  5. [5]: Podivnou knihovnu opravdu doporučuji.

    OdpovědětVymazat
  6. Od Gyllian Flynn jsem četla Ostré předměty, a ty se mi moc líbily, i když neměly moc vysoké hodnocení. Za to Zmizelá, která byla všemi chválena, tu jsem musela po pár stránkách zavřít. Nuda, přímo otrava. Jsem na knížky hrozně náročná. Buď mi ji musí doporučit někdo, v kom mám ohledně knížek důvěru, pak přetrpím i nudný začátek, a nebo mě zaujmou už první věty.

    OdpovědětVymazat
  7. [7]: Tak Ostré předměty zase neznám, mě právě Skvrna absolutně nezaujala, takže jsem od autorky jednoduše opustila a věnovala se pak déle svým srdcovkám.

    OdpovědětVymazat
  8. [8]: Jo, to chápu. Taky když mě nějaká knížka nezaujme, tak tomu autorovi druhé šance moc často nedávám.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Napiš sem, cokoli budeš chtít, ráda si počtu, poutníku.