Slavná Selekce, její známá autorka a zaostalá recenzentka - Selekce

Selekce (kniha první)

(Autorka: Kiera Cass, datum vydání: 2012)

Mé hodnocení: 90%

Doba čtení: dva dny

Žánr: romantický, rozhodně dívčí četba

"Kdo nezná Selekci, jako by nebyl!"

Upřímně… ona je ta věta vážně pravdivá. Selekce se čtenářům nevyhne, alespoň ten název nebo jméno autorky musel někdo z nás někdy postřehnout. Kdekoli. Kdykoli.

Já osobně na Selekci číhám už přibližně dva roky. Nikdy jsem nechápala, co je na tom tak výjimečného. Ale všechny dívky v mém okolí si to chválily.

Popravdě řečeno… i když jsem si knihu chtěla přečíst dlouho, jakmile jsem ji před dvěma lety dostala k Vánocům, od té doby jsem do ní nenahlédla. Dostala jsem se k ní teprve před třemi dny, kdy jsem na sebe v hlavě nahlas křičela, že už bych si na to známé dílko mohla posvítit.

První dojmy?

Obálka je tak křiklavá a barevná, že do oka by vás udeřila prakticky kdekoli. I v bahně bychom ten obrázek viděli. Zároveň je to opravdu poutavé a určitě bych se u nějaké takové knihy zastavila.

Ono dokonce i heslo "35 dívek, 1 princ, životní šance", které je napsané hned navrchu, dokonale podtrhuje atmosféru svou krátkou výstižností.

Obálka je pro mě tedy dokonalá.

A co se týče anotace (kterou teď nenápadně kopíruji z databazeknih.cz), asi nemám co dodat. Zajímavá je rozhodně. A poutavá jakbysmet.

Pro třicet pět dívek je Selekce životní šancí. Příležitostí k útěku od života, který jim byl stanoven od narození. Být obklopena světem třpytivých šatů a drahocenných šperků. Žít v paláci a soutěžit o srdce krásného prince Maxona. Ale pro Americu Singerovou je Selekce noční můrou. Znamená to pro ni otočit se zády ke své tajné lásce Aspenovi, který je o kastu níž než ona. Nechce se jí odejít z domova a vstoupit do nelítostné soutěže o korunu.

Pak America potká prince Maxona. Postupně začne zpochybňovat všechny plány, které si předsevzala - a uvědomí si, že život, o kterém vždycky snila, si už nemůže v porovnání s budoucností představit.

Takže mé první dojmy? Rozhodně kladné.

Poznámky ke stylu psaní a další detaily z mé strany?

Ich-forma.

Minulý čas.

Pohled hlavní hrdinky Americy.

Dobře, rozumím, přestanu to psát v bodech.

Styl psaní odpovídá ději knihy. Tady je přesně taková ta potřeba vidět myšlenky naší nejdůležitější postavy - musíme vědět, co se jí honí hlavou, jinak bychom nebyli v obraze. To je velké plus.

Jinak je mi takový styl sympatický, kniha je díky němu neuvěřitelně čtivá a také neskutečně svižná. Vážně jsem se dostala na závěr rychle.

Přirovnání se moc nevyskytují, avšak tady na tom ani tolik nelpím - zde jde opravdu především o to cítit a dýchat myšlenky hlavních postav a celkově tu atmosféru Selekce.

Děj?

Uznávám, že by bylo záhodno před Kierou Cass doslova pokleknout. Nápad, který se jí vloudil do hlavy, je skutečně geniální. A co musím uznat, je i dost dobře zpracovaný.

Příběh odsýpá, každou stránkou se nám stupňuje napětí a jízda dějem je nekonečná, vážně nekonečná. Jedete, proplouváte světem království a Selekce a najednou… dobře, nebudu prozrazovat.

Knihu bych popsala svými slovy asi takto: America Singerová, dívka z páté kasty, která si užívá života jen v určitých ohledech, by k Selekci rozhodně nikdy nepřistoupila, kdyby ji k tomu okolnosti nedonutily. Bohužel, situace v jejím životě se změnila. A ona je najednou nucena přihlásit se do Selekce, bojovat o srdce samotného prince Maxona a chvílemi bojovat i sama se sebou.

Ačkoli je příběh docela předvídatelný, musím říct, že zpracování se povedlo. Líbilo se mi to.

Co se týče postav…

Je jich tam hodně, ale rozhodně mají svůj vlastní prostor. Ne všechny, ale ty, o kterých bychom jako čtenáři měli vědět více, určitě ano. Kdyby měly mít všechny vlastní úseky… Selekce by musela být tak čtyřikrát delší.

Za co musím smeknout klobouk, je, že hlavní hrdinka mi dost sedla, a to se poslední dobou opravdu nestává často. Zklamala mě jen jednou, což bylo skoro u konce, ale vážně nehodlám prozrazovat jak. Co kdybych vyhodila na světlo světa informaci, která by vám rozvrátila čtenářský život?

A taky… bacha na Aspena, on má oblíbená postava vážně není.

Dodatky?

Přestože jsem byla ze začátku dost na vážkách, jestli se mám do Selekce pustit, teď bych si za to váhání nejraději vrazila pár facek. To je jen taková doplňková informace.

A také tu ještě zmíním překlepy, asi jsem do ruky dostala vydání, kde si korektorka plete používání předložek s/z.

Jak tedy zní mé hodnocení?

Kniha je skutečně velmi čtivá a musím uznat, že hodně předčila má očekávání. O dílech, která jsou všude opěvována, většinou nemám příliš vysoká mínění. Selekce je pro mě příjemnou a překvapivou výjimkou.

První knihu ze série rozhodně doporučuji. Sice by se nějaké nesrovnalosti našly, ale čtení to bylo pěkné. Romantické duše, myslím tedy, najdou to, co hledají.

A něco z knihy na závěr?

Jasně, mami. Budu dál princi říkat do tváře, že u mě nemá absolutně žádnou šanci, a budu ho urážet tak často, jak to jen půjde. Skvělý plán.

Mora Leray