Mořin průvodce – první sraz Humbook blogerů!

V sobotu jsem se jako spousta dalších blogerů účastnila skvělého srazu organizovaného Humbookem. 

Jsem introvert (možná i asociální introvert), který se cítí ve své kůži jen v případě, že alespoň jednoho člověka z toho ohromného davu zná. Měla jsem štěstí, že jsem s sebou jednu takovou dívčinu měla, jinak bych totiž na tento sraz, který se konal na Žižkově v Pracovně, nevyrazila. A vím, že bych toho pak extrémně litovala.

Řeknu vám to prostě po lopatě. Lepší den v roce 2019 jsem zatím ještě nezažila. (Asi čekám na samotný Humbook.)

Abych ale nepředbíhala, ráda bych vám povyprávěla, jak přesně tento super den probíhal. Byla jsem na nohou od devíti ráno a domů jsem dorazila až po osmé večer, i tak se mi ale zdálo, že to uběhlo příšerně rychle. Jak kdybych byla takovej ten šnek z animáku Turbo, jestli to znáte.

Já říkala, že seriózní být prostě nemůžu.

Ještě před srazem, který jako samotný začínal až v jednu odpolko, jsem se sešla se Sol, kterou už jsem nějakou dobu znala prostřednictvím Instagramu a před koncem roku 2018 jsme si přísahaly, že se v tom dalším roce určitě uvidíme. Člověk by neřekl, že se to stane tak akčně.

Jakožto typické knihomolky jsme dlouhou hodinu a půl strávily v knihkupectví, konkrétně v Luxoru, kde jsme povinně musely využít jejich skvělou akci „kup jednu knihu a dostaň čtyři zdarma“. Dlouho jsem něco tak výhodného neviděla. 

V nabídce byly i tituly, které mě dost zajímají. S poslední knížkou do počtu jsem hodně váhala – zaujaly mě tam totiž dvě a bylo těžké zvolit jednu –, ale nakonec jsem to dohromady dala. Za pět knih jsem zaplatila necelé tři stovky. Eh, teda... mohla jsem zaplatit necelé tři stovky, kdyby… se Sol jaksi nedozvěděla… že… jsem nečetla Naslouchače od Petry Stehlíkové, a nedonutila mě si ho koupit. Na mou obranu – vážně ho mám na plánovaném seznamu, stejně jako Projekt Kronos, který bych měla dostat jako recenzní e-knihu od webu eknihovna.cz!

Z Luxoru jsem si teda odtáhla šest knížek, které mi silně zatížily pravé rameno, takže jsem teď naprosto rozlámaná. Ale nestěžuju si, to vůbec.

Jo, s tím Johnem Greenem jsem si vykopala hrob,
ale tak co už, byl zdarma.

Taky jsme ještě ve zbývajícím čase zašly na kafe. Konkrétně na fialkové latte. Ne, já to myslím fakt vážně. Byl v tom nějaký fialový odvar (odvar?) a chutnalo to dobře, i když Sol zkonstatovala, že ty skvrny na pěně připomínají spíš prací prášek. Divné, ale trefné.

A ještě něco! Sol mi v kavárně předala Nejtemnější část lesa od Holly Black, autorky, která napsala Krutého prince. Jí se to nelíbilo, tak uvidíme, co na to řeknu já!

Divím se, že mi tam ty knížky vůbec drží...

Cesta na místo, kde se sraz konal, by byla možná v pohodě, kdybych si neprohazovala čísla. Spletla jsem si tramvaj číslo šest s tramvají číslo devět, takže jsme se díky mé skvělé schopnosti musely dvě stanice vrátit zpátky. Mora je chytrý Pražák a chytré děvče, Mora to dobře ví, ale Mora za to nemůže, protože žije v pražském zapadákově.

Každopádně sraz sám o sobě byl… naprosto dokonalý! Celou noc – téměř celou noc, nakonec se mi totiž opravdu podařilo usnout, i když jsem si říkala, že se mi to prostě povést nemůže – jsem přemýšlela, jak bych vám to podala inteligentněji, objektivně, ale ono to zkrátka nejde.

Humbook si pro nás připravil hned několik zábavných aktivit, přičemž těch dvou ze začátku jsem se účastnila spíše pasivně (jak by řekla Pája, se kterou jsem se seznámila kvůli tomu, že jsme seděly vedle sebe), protože moje myšlení a kreativita zůstaly pod bodem mrazu a já nebyla schopná cokoli vymyslet. Zato jsem ale stále nahlížela k Sol, která tvořila obojí. Takže… dejme tomu, že jsem přispěla svou přítomností.

Knižní battle byla ale naprostá pecka! Rozdělily jsme se – samozřejmě náhodně – do pěti skupin a já se dostala do týmu se Zuzkou, která je prostě skvělá. A málem náš tým dokonce i vyhrál! Ale jen málem.

Společná fotka z instastories Humbooku

I tak je ale na tomhle srazu nejdůležitější ta atmosféra! A lidé! To je nejlepší! A to je asi taky důvod toho, proč se od včera usmívám jak sluníčko (chtěla jsem napsat jako měsíček na hnoji, ale rozmyslela jsem si to) a nemůžu se toho úsměvu zbavit.

Nejvíc bych asi chtěla poděkovat Míše z Radši knihu, která si za námi prostě přišla sednout s tím „tak já si s vámi jdu povídat“. Sláva těmto lidem! Kdybych měla víc odvahy, udělala bych něco podobného.

Můj velký dík ale patří i ostatním, protože kdybych měla spočítat, s kolika lidmi jsem se včera dala do řeči, asi to ani dohromady neseskládám. Klárka z Youtube a Instagramu Klářiny knihy je prostě sluníčko. I když teda… musela jsem jí snad na život a na smrt přísahat, že si přečtu její oblíbenou knihu. Už je na mém seznamu!

Anička z annainword je úžasnej člověk! Pořád mám menší šok z toho, že studujeme téměř na stejném místě a že jsme ve stejném ročníku!

A slečně z Tyrkysových knih aka záložkovému dealerovi děkuji za super záložku!

Nejvíc ale musím poděkovat hlavně Sol, kterou jsem mohla konečně poznat! 

Na další sraz určitě jdu, protože tyto lidi musím vidět znovu a doufám, že to není naposledy, co se něco takového konalo!

Knižní komunita je zkrátka nejlepší, jaká může být, a já moc děkuji Humbooku za to, že ji tak skvěle dává dohromady!

Mora