Když jsou emoce droga – Z kouře a kamene

Přenesme se tentokrát do krásného Moriganu. Do města, které mají pod kontrolou čtyři mocní vládci a které nás na první pohled rozhodně zaujme svou magií a dokonalostí. Společně s hlavními hrdiny ale pronikneme i do částí, kde se bohužel nic pěkného neukrývá.

Zase za všechno může Humbook! Nebýt skupiny Humbook blogeři na Facebooku, které už jsem nějaký ten pátek členem, asi bych se ke knížce Z kouře a kamene nedostala. Sice tento titul trůnil na mém seznamu už delší dobu, ale pokud si to pamatuji dobře, stále setrvával na spodnějších příčkách a já se nějak neměla k tomu ho posunout výše. Teprve šance stát se betou pro druhý díl vyšvihla toto dílko do nebes. Dokonce se dostalo i před Kouzelnici od Sebastiana de Castella, která vyšla teprve minulý týden a já se jí nemohla dočkat (ale nebojte, už mám rozečteno a je to zatraceně boží!).

Šestá kniha pro rok 2019, příběh, který vyhrál první ročník literární soutěže Hvězda inkoustu, skvělá urban fantasy, jak slibovala obálka,… Upřímně? Splňovalo to opravdu dost mých požadavků, to mi věřte.

Hned anotace mě zaujala a jediné, co mi do mysli vpustila, byla otázka „Co přesně může tohle dílko skrývat?“.

Morigan – nádherné, ale kruté město. Obyčejní smrtelníci zde žijí po boku nadpřirozených bytostí Šerosvěta a pod přísným dohledem čtyř vládců města. Když se jeden z nich objeví na prahu domu Carys Obelové a zemře jí v náručí, dívka netuší, že tenhle okamžik jí zásadně změní život. Může se totiž stát jeho nástupkyní – nositelkou titulu paní kouře a kamene. Aby titul získala, musí však podstoupit těžkou zkoušku od ostatních pánů města. Obstojí? Dokáže poznat spojence a odhalit nepřátele? Najde sílu a odvahu bojovat s nástrahami, ale i sama se sebou?

Ačkoli se mi úvod zdál příliš natahovaný a těžší na čtení, povedl se. Sice jsem chvilku přemýšlela, jestli mi styl psaní sedne, ale nakonec jsem prohlásila, že asi jo. Autorka má bohatou slovní zásobu a květnaté obraty, které používá, se zalíbí každému. Problémem je jen to, že se to někomu může zdát zdlouhavé. To naštěstí ale nebyl můj problém.

Její popisy jsou opravdu hezké, dodávají na kouzelné atmosféře... Bohužel ale ne vždy. Občas se mi líčení tolik nezamlouvalo, protože mi připadalo nedodělané. Jako kdyby tam chybělo pár slov do naprosté dokonalosti.

Párkrát jsem zaregistrovala pokulhávající slovosled. Jednou na mě vyskočila i jistá záměna jména, pokud si to dobře vybavuji. 

Dost už ale poznámek o stylu psaní, nejsem na to přece expert. Pojďme se věnovat ději a nápadu.

Námět na urban fantasy je skvělý. Tyto typy příběhů mám ráda. Hlavní hrdinka je sympatické děvče, ostatní postavy mi také sedly, jen jsem měla chvíli problém s Marou, protože její úseky mě ze začátku příliš nebavily. No, úseků, které mě nebavily, je tam naneštěstí víc a netýkají se jen Mary.

Také bych ráda zmínila svou kritickou poznámku, že autorka všechno příliš vysvětluje – svět je složitý a spojitost všeho možného je čtenářům dávkována po troškách, takže se v tom drobně motáme. Jak jsem prohlásila při čtení: Ráček jako já se v tom prostě motá a motá. Hlavně v prvních padesáti stránkách. O těch můžu říct asi jen to, že jak jsem si ještě zvykala na děj, tak jsem se do něj nedokázala plně ponořit. To se stalo až později.

Co se romantické linky týče, byla opravdu tak nenucená a zlehoučka podávaná, že si nemůžu stěžovat. Vztahy postav jsou vážně jen takovým drobným bonusem, který krásně dolaďuje atmosféru knihy. A pro milovníky LGBT literatury – nebojte, i vy si tady najdete své, autorka na takové páry totiž nezanevřela.

Úplně nejvíce se mi asi líbí nápad na trh s tekutými emocemi. Dobře to zní, je to perfektně vymyšlené, a protože to v knize hraje důležitou roli, důraz, který je na to kladen, se mi vážně zamlouvá.

Jen tak mimochodem, Závoj TV je taky boží věc.

Na to, že je magie hlavním bodem knihy, zdá se mi, že zase tak podstatná není. Spíše bych řekla, že je to založené na intrikách a magie jen tak hezky dokresluje atmosféru, ale to je asi jen můj dojem. Možná z toho důvodu, že tam není příliš popsaný její charakter, a ačkoli se tam hodně využívá, nikdy se do hloubky nedozvíme, jak přesně funguje. Chtěla bych vědět víc, takže tak nějak doufám, že se víc dozvím v druhém díle!

Konec je taky povedený. Co jsem si tak pročítala komentáře na Databázi knih, hodně čtenářů je s ním nespokojeno, ale mně se líbil. Navíc nám jasně ukazuje, že nás ještě čeká pokračování. Jediné, co mi asi nesedlo, je zvláštní přeskakování v pohledech postav – bylo to trochu zmatené.

No, co k tomu dodat? Bylo to pěkné čtení. Sice mi tam něco chybělo, ale nemůžu popřít to, že to není fajn. Navíc se už moc těším na další díl, protože mě konec nechal v napětí!

Takže, Bětko, jsem zvědavá!

„Budu odsud moct odejít. Navštívit jiná města, ve kterých se mi lidé nebudou vyhýbat na ulicích, klanět se mi nebo mě přemlouvat, abych za ně u Caela utrousil dobré slovo.“

„Bude ti to chybět,“ podotkla Ninette.

On před mocí utíkal, ona po ní toužila. Dokonalá rovnováha. 

„To tedy nebude,“ opáčil s ledovým klidem.

Prosím o vaši podporu i na Facebooku a Instagramu!

Mora