sobota 8. prosince 2018

S ohněm uvnitř nitra - Element ohně



Dokáže si tu někdo představit, že by v sobě uchovával oheň? A že by si dokázal vlastní rukou vyžehlit prádlo? Ne? Nedivím se. Já si to také nedokázala představit, ale teď už ano. A ta představa se mi nelíbí. Kdo by v sobě chtěl uchovávat oheň, když se může stát, že ho přestane mít pod kontrolou?
Tak tohle byla pecka, vážení. Česká autorka, fantasy, skvělá oddechovka, romantika, která mi nevadila (slyšíte dobře, já a romantika – ono to někdy opravdu jde dohromady, když je ta romantická linka dobrá), nadupaný děj, humor, jenž mě hrozně bavil a já se musela u každé scény smát... Hádám, že evidentně čekáte na nějaké to ale, ne? Nebojte, moc toho zase nebude. Čtení jsem si užila, nicméně i tak se později u něčeho pozastavím.
Nejdříve si ale pojďme říct něco k autorce a taky k tomu, jak jsem se k této knize vůbec dostala. 
Na dílo S vědomím konce mě asi před týdnem upozornila samotná autorka Molly Crow a nabídla mi spolupráci. Moc jí za tuto příležitost děkuji! Díky ní jsem na Instagramu mohla spustit soutěž, jejíž hlavní cenou jsou právě její knihy. Zapojte se! A pokud nevyhrajete, nebuďte smutní. Knížky můžete zakoupit i na jejích stránkách, teď momentálně i s vánoční slevou.

MOLLYCROW.CZ

A kdo je tedy tajemná Molly Crow, česká spisovatelka, která u nás vystupuje pod tímto pseudonymem?
(info ze stránky mollycrow.cz plus mé dodatky)
Osoba, která srší vtipem (můj poznatek). Třicetiletý vybíravý býk se sklony k obžerství. Miluje svého manžela, bohužel je ale v jejím žebříčku oblíbenců až na druhém místě – první je totiž její syn. Před datem 22. 5. 2018, ke kterému všechno přirovnává (protože značí její porod), ráda četla, psala a chodila do kina. Po tomto datu se k psaní dostala málokdy, protože povinnosti matky pro ni byly hlavní a nedávaly jí moc prostor k tomu něco tvořit. Teď se však už pomalu dostává do normálního režimu a možná už přestává platit ona věta, že když se jí někdo zeptal, jak je na tom druhý díl S vědomím konce (tudíž knihy, na které je dnes recenze postavena), začala se smát, až se dítě rozbrečelo. Já totiž druhej díl nutně potřebuju!
Prožila už stovky životů, ale nikdy je vlastně opravdu nežila.
Teď, v těle Sally Bakerové, má dost zabíjení a přeje si jediné: být normální. Jenže oheň v jejím nitru stále doutná a čeká na sebemenší zaváhání, aby lidstvu znovu ukázal svou sílu. Sally bude stát hodně sil udržet ho v sobě. A jako by už neměla dost problémů sama se sebou, potká Briana. Prvního muže, který v ní zažehne žár, jaký dosud nepoznala.
Dokáže se Sally i přes všechny nové pocity ovládnout, nebo se lidé mají mít opět na pozoru? A co Brian, může vůbec obyčejný smrtelník tenhle ohnivý románek přežít?
Věřte mi, hlasitě jsem se zasmála, když jsem zjistila, že bude příběh především romantického rázu. Jen sebevrah by mi romanťárny podsouval. Ale musím uznat, že tady byla ta romantika podávána tak, že mi to vůbec nevadilo. Nenávidím slaďáky (to vy všichni jistě víte). Nenávidím ty neuvěřitelné nekonečné hádky (to taky jistě víte). Ale tady je ta romantika prostě všude… a ono mi nevadí! Tak buď jsem prošla přes noc nějakou proměnou, nebo je to skutečně nenucené. Opravdu mě romantická dějová linka bavila. A to naplňovala celý příběh.



Trochu se mi ale nelíbí klišé námět typu ten nejhezčí a šedá myška (která ale vládne ohněm!). Autorka na to dává velký důraz. Brian je totiž typicky známý idol, po kterém slintá každá (doslova a do písmene). U Dvorů od Sarah J. Maas to třeba tak patrné není, ale tady je školní prostředí a prostě… chápeme se. Hrozně mi to připomnělo jeden můj oblíbený japonský kreslený seriál (myslím tím anime a vy můžete jenom hádat které).

Možná bych ještě zmínila celkovou uspěchanost, ale to je spíš způsobeno celou délkou knihy, která není bůhvíjak extrémní.
„Mami,“ počkala jsem, až se její hlava objeví ve dveřích, „proč šeptáš? Vždyť jsem ti říkala, že jsem vzhůru. Navíc jsi mi sama nastavila budík.“
„Vzhledem k tomu, že jdu od tvého bratra, který místo popřání dobrého rána své matce plánuje vraždu sestry,“ pokrčila rameny, „předpokládala jsem, že budeš v podobném stavu.“
Z hlediska vystavěného světa je to taky fajn. Protože se Element ohně odehrává v Los Angeles, nemáme si na co stěžovat, protože to není od počátku vymyšlený svět. Je to prostě město a tam prostě něco je. Wow, skvělá věta, Mor, a ještě lepší myšlenka. 
Začátek se velmi povedl, nicméně hned mě zarazilo množství vykřičníků, které se vlastně ani jednou nezmírnilo. Hlavní hrdinka Sally je zkrátka ohňové děvče a to si nebere servítky s ničím. Ani s pohledným Brianem. Neříkám, že mi to vadí, jen se mi zdálo, že to bylo v některých chvílích až trošku přes čáru. S tím také souvisí občasné chyby – například čárky v souvětích navíc. 
Co se stylu psaní týče, čte se to hrozně dobře, protože Molly Crow dává důraz na humornou stránku celého příběhu. Je to, jako kdybyste dostali knihu vtipů a žertů pro náročné. Opravdu se pobavíte. Já se smála snad při všem, tenhle typ vtipu mi vážně sedl (docela mi to připomíná Divotvůrce, protože tu opět byly poznámky psané kurzívou, které mě rozsekávaly).
Celý děj je prostě nadupaný, zvraty mají správné načasování, nic nepostrádá napětí, a ačkoli je tam spousta (spousta, spousta a spousta) romantických až erotických scén, je to skvělé. Já sice nejsem na románky a možná bych pár částí vynechala, ale chápu, že tohle je romantické fantasy a ta romantika je tu opravdu hlavní přednost, takže se tomu nemůžu divit. Kdo miluje romanťárny, směle do toho!
Je to vtipné, je to čtivé, je to fajn.
Mega se mi ale líbí, že Sally nemá mobil. Je to příjemná změna, když ostatní v tom příběhu ho mají. Navíc si tím u mě polepšila, protože ze začátku mi úplně nesedla. Po tomto infu jsem ji měla o dost radši a pak to už byla víceméně moje krevní skupina. Jen jí závidím tu kuráž – kde bych ji mohla vzít? Tolik jí rozhodně nemám. To bude asi tím ohněm.
Na závěr mám ještě jednu myšlenku, kterou jsem pochytila nějak uprostřed děje a týká se spíše mě než knihy, ale nemůžu si odpustit to vynechat. Jedná se o část, kdy je hlavní hrdinka naštvaná z toho, že je pro ostatní divná. A co? Když je člověk divný, tak by to měl spíš vystavovat jako svojí hlavní přednost a hotovo. Být v pohodě a být divný, co je na tom špatného? Je to jen pár měsíců, co jsem svou přirozenou divnost vzala jako svou hlavní přednost a házím to kolem sebe všude, proto mě tahle poznámka zaráží. Být divný znamená být jedinečný. Vyčuhujme z řady! Nebojme se toho! (Pojďte proti mně!)
Abych to tedy shrnula, příběh je to super. Měla jsem ho přečtený opravdu za pár hodin a vážně jsem se nenudila. Ačkoli je to romantické fantasy, kde romantika hraje hlavní roli a které není úplně dle mého gusta (což jsem už musela zmínit tak tisíckrát), nevadilo mi to a určité scény jsem dokonce i vítala. Je to fajn, rozhodně to patří mezi oddechovky, a pokud se chcete pořádně nasmát, tak doporučuji. A ráda bych taky věděla, kdy bude sakra druhý díl, protože ten konec byl skvělý a já absolutně netuším, co můžu od dvojky čekat!
Na chodbě jsem se málem srazila s paní Doltonovou, která se vracela z ranního nákupu. Brblala si něco pod nosem, ale já jí nevěnovala pozornost. Vsadím se, že mi to ráda zopakuje, až se budu vracet ze školy. takovou zábavu, jako čekat za dveřmi a kukátkem sledovat chodbu, už nezažila alespoň dva dny. 
Mora Leray

6 komentářů:

  1. Knihu už mám nějakou dobu na seznamu a ještě ji nemám, snad budu mít úspěch v soutěži, hrozně ráda bych si jí přečetla. I když letos už nestíhám.
    Krásná recenze, jsem ráda, že se libila :)
    Poslední dobou objevuji několik dobrých českých knih - nových. A na tuhle se také těším.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak snad se poštěstí a vyhraješ! :)
      Moc děkuji, doufám, že se bude líbit i tobě!

      Vymazat
  2. Romantika, akce, napětí, dobrodružství, humor, fantasy a erotika? Dělej a dej mi to! xD
    Já romantiku můžu, ale jsem v ní docela dost vybíravá. :D Musí to být čtivé a svým způsobem "správně" napsané. :D Tohle klišé taky moc nemusím, ale někdy se to povede. :D
    Nemá mobil? o.o To vidím prvně. o.o U někoho, kdo zná moderní svět, to vážně slyším prvně. xD
    A s tou divností s tebou naprosto souhlasím! Já nejsem divná! To vy všichni jste divní! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, holka, škoda, že jsi to nevyhrála. Dnes jsem losovala vítěze. :D
      Přesně tak! Člověk musí být na svou zvláštnost pyšný. Kdybych na ni nebyla hrdá a ještě se s ní normálně nechlubila, budu už asi šikanovanej vyvrhel společnosti. :D
      Tak můžeš to zkusit, knížka měla teď nějaké slevy, tak si ji kup! :D

      Vymazat
    2. No, to už jsem taky zjistila. :D
      To je ten správnej přístup! :D Ne ať je každej jak přes kopírák. :D
      Abych za ni utrácela, pak mi tu rok strašila a pak si ji jednou přečetla, na to mám ve čtečce ještě dost knížek. xD

      Vymazat
    3. Musíme vyčuhovat z řady! Lidé, kteří v sobě mají něco jiného, zvláštního, jsou nejlepší! :D
      Bože, a to jsi už málem zkusila něco od české autorky. Zkusím tě příště navnadit ještě víc. :D

      Vymazat

Komentáře mi vždy vykouzlí úsměv na tváři!

Přečti si také