Každá dimenze je jiná, na to vemte jed - Tisíc kousků tebe

Blíží se škola, blíží se HumbookFest, blíží se Svět knihy v Plzni… Blíží se zkrátka všechno a Mora nemá moc času. Ten ubíhá až příliš rychle.

Do konce prázdnin vás čekají (pokud to opravdu půjde podle mého přemrštěného plánu) ještě dvě recenze. Dneska se podíváme na Tisíc kousků tebe od Claudie Gray. Od autorky, která se již v říjnu objeví i tady u nás v Česku, konkrétně na už výše zmíněném HumbookFestu. Třeba bude tato recenze sloužit jako lákadlo k přečtení, protože přesně o to mi jde. Ta kniha je… zajímavá. Po dlouhé době mám v ruce něco pořádného. Až tak pořádného, že jsem to zvládla přelouskat za dva dny. Příběhem jsem doslova proletěla, ale kritické oči jsem ani tak nepřivřela. Něco se přeci jenom našlo, i když toho nebylo mnoho.

Rodiče Marguerity Cainové jsou fyzikové. Díky nim vyrostla v prostředí odvážných vědeckých teorií. Nejpozoruhodnější z nich je poslední vynález její matky - jmenuje se Ohnivák a umožňuje pohybovat se mezi alternativními dimenzemi. Její otec je zavražděn a všechny důkazy směřují k Paulovi - oblíbenému výzkumnému asistentovi jejich rodičů. Vypadá to, že spáchal dokonalý zločin: Dřív, než začne policejní vyšetřování, prchá do jiné dimenze.

S Marguerite však nepočítal. Ta sice neví, jestli by dokázala někoho zabít, ale je rozhodnutá to zjistit. S pomocí Thea, dalšího asistenta, pátrá po Paulovi v různých dimenzích. V každém světě, do kterého se dostane, potkává jinou verzi Paula, který ji vždy přiměje pochybovat o její vlastní vině a o jejích citech. Je odsouzena opakovat stejnou chybu znovu a znovu?

V každé verzi sebe sama - velkokněžna v carském Rusku, sirotek vymetající kluby ve futuristickém Londýně, uprchlík před celosvětovou povodní na záchranné stanici uprostřed oceánu - se zaplétá do milostné aféry, která je sice nebezpečná, ale nelze jí odolat.

Anotace je na můj vkus až příliš dlouhá, i tak jsem ji ale přečetla rychle a přesvědčila mě o tom, že bych tohle čtení měla vyzkoušet. Ta krásná, originální obálka? A šance si nechat knihu na Humbooku podepsat, pokud se mi bude líbit? Fajn, neodolala jsem.

První dojem byl dobrý, dokonce až moc dobrý, a námět mě nadchl.

Začátek čtení je super, děj nás hezky vtáhne rovnou do pořádné akce, která je nám obratem vysvětlena, takže se neztrácíme a hned máme kontrolu nad tím, co máme vědět. Ne jako taková Arkádie, která mi prozradila, o co tam sakra jde, až za polovinou knihy.

Co autorce musím opravdu nechat, je to, že píše čtivě. V Tisíc kousků tebe je použit takový ten zajímavý sci-fi styl, že to člověka prostě baví. Není to nudné, netáhne se to a takové tempo se vlastně drží až do konce.

Prohlížím si Ohniváka, který se mi třpytí na dlani, a připomínám si, že když jsem se naučila pracovat s touhle věcí, tak si poradím s čímkoli, co existuje v téhle dimenzi. Ožiju a začnu pozorněji sledovat lidi kolem. Dívej se a uč se.

Příběh je promyšlen skvěle, nad samotnou zápletkou protkanou všemi možnými zádrhely zírám ještě teď. Napětí nechybí, čtenář nechce knihu odložit (to vysvětluje, že jsem ji přečetla už za dva dny, co?).

V podstatě by toto dílko nemělo chybu, ale to jen kdyby bylo kdyby a kdyby jednorožci opravdu existovali (chápu, že jsem teď nějakým unicornloverům zlomila srdíčko, ale smiřte se s tím).

Autorka občas opakovala určité skutečnosti - jako kdyby se zasekla. Bylo to tam několikrát, bohužel ale nemohu dát příklad, protože jinak bych vám prozradila děj, a to byste mě asi zastřelili. Občas jsem narazila i na logické zádrhely - autorka si nejednou spletla charaktery postav, protože někdy pomíchala pocity dvou stejných lidí (ale z jiných dimenzí… bože, to je scifáč, když tu kecám i o dimenzích), což z toho dělalo docela hustou ovesnou kaši.

(Myslete si o mně, co budete chtít, ale tohle mě fakt pobavilo.)

"Ty jsi opilá?" zamumlá s hlavou opřenou o můj krk. "Nebo začali vyrábět parfémy s vůní tequily?"

Raději ale přejděme k romantické zápletce a nádherně (no, je to jenom takový poloviční sarkasmus) utvořený milostný trojúhelník. Nejsem extra fanoušek těch mega komplikovaných vztahů, ale tady to bylo poměrně časté, takže jsem s tím nemohla nic udělat. Naštěstí mě to tolik neiritovalo, avšak na mě to… bylo… příliš přeslazené. Moc sladké, autorce asi ujela ruka, když sypala z té velké dózy s cukrem. Na druhou stranu jsou tu ale dva super kluci, které byste si měli zamilovat. Paul jakožto zamlklý a tajemný, jenž asi udělá na čtenáře větší dojem (fajn, na mě ne). A pak Theo - mé zlato a super týpek. Je to můj oblíbenec, Paul mě zase tak neoslnil, jelikož mě občas vytáčel svým chováním, že jsem protáčela oči v sloup.

Co se toho týče ale celkově, ta romantika s vámi prostě cloumá. Každý může být vinen (a to nejen Paul), vy si skládáte teorie, celé je to vlastně o vraždě Margueritina otce a najednou… ha, romantická scéna, která vás vyhodí z kontextu.

Líbí se mi odkrývání minulosti - je postupné a vždy velmi náhlé. Přestože vždy přijde taková rozvíjející informace znenadání, přechody jsou naprosto plynulé. A to na to někdy stačí i jediná věta a další kousek do složité skládačky máte v prstech.

"Jste si jistá, že jste v pořádku, má paní?" Paul - poručík Markov - kráčí několik uctivých kroků za mnou.

"Naprosto, děkuji, Markove." Vlastně stačí úplně maličko a dočista mi hrábne, ale budeme pokračovat v chůzi, ano?

Ráda bych se ještě vyjádřila k Marguerite. Je to sympatická a fajn dívčina, sedla mi, vážně jsem se s ní sžila. Navíc je to i umělkyně, takže má takovou kreativní duši. A ještě k tomu používá odlehčený humor, takže úplně super duper (ach bože, tak teď mi do té recenze vlezl i k-pop).

Nejednou mě ale vytáčela svým uvažováním, které opět zapadalo do rozházených kolejí milostného trojúhelníku - takové motanice, na což nejsem zvyklá.

A ještě jednou zdůrazním, že Theo je mé zlato, abyste na to nezapomněli.

Knížka je tedy rozhodně zajímavá a za přečtení stojí. Pokud se chystáte na HumbookFest, máte VIP vstup a ještě jste nezačali číst knihy autorů, kteří tam budou, do tohoto se klidně pusťte. Je to velmi povedené sci-fi kombinované s romancí, námět je skvělý a příběh vám ubíhá hrozně rychle. Pomalu ani nestíháte vnímat, že se už blížíte ke konci.

Mora Leray