O devatenáct let později - Harry Potter a prokleté dítě



O dalším díle Harryho Pottera jsem věděla už dlouho, ale docela mi trvalo, než jsem se k němu vůbec dostala. I když mi Prokleté dítě dávno polehávalo v knihovně, já se do čtení nepustila. Nebýt té své letní sedmičky (neboli sedmi knih, které přes léto prostě přečtu, ať chci nebo nechci), asi by tam leželo ještě hodně dlouho. Co už ale, dneska se na to konečně podíváme přes mé kritické brýle.

Hermiona
Svatá pravda. Karamelku?
Harry
Nemůžu. My teď u nás cukr nejíme. Víš, že si na něm můžeš vypěstovat závislost?
Hermiona
Co ti na to mám říct? Oba rodiče byli zubaři, takže se dalo čekat, že se jednoho dne vzbouřím. Ve čtyřiceti je to sice trochu pozdě, ale…

Osmý díl Harryho Pottera je psaný formou scénáře, a co některé asi překvapí, není to jen práce Rowlingové. Společně s ní se na tom podíleli i Jack Tiffany (nevím, kdo to je) a Jack Thorne (taky nevím, kdo to je). A další šokující bod - scénář napsal prý jen Jack Thorne, Rowlingová v tomto případě pouze vymýšlela příběh, pokud jsem to pochopila dobře, na což bych vlastně moc nesázela.
Na začátek musím zmínit, že obálka je skvělá. Opravdu se hodně povedla, takže chválím grafika (či grafiky, co já vím, kolik lidí se na tom podílelo), protože je to vážně úžasné. Asi každému dojde, že se jedná o fantasy.
Anotace se mi líbí, takže vám ji sem hodím taky. Nějak k tomu nemám co dodat.

OSMÝ PŘÍBĚH.
O DEVATENÁCT LET POZDĚJI…
Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší.
Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, kam patří, a jeho nejmladší syn Albus se mezitím musí prát s tíhou rodinného dědictví, o které nikdy nestál. Minulost a současnost se čím dál hrozivěji prolínají a otec i syn zjišťují nepříjemnou pravdu: temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst.

Musím říct, že můj první dojem byl opravdu dobrý. Líbilo se mi, že se ještě jednou setkáme s Harrym Potterem, ale docela rychle mě to přešlo. Celá kniha mi nakonec přišla hodně… průměrná.
Úvod byl šíleně rychlý, stalo se tam toho tolik, že jsem byla chvílemi dost zmatená. Na druhou stranu se to ale díky formě scénáře četlo neskutečně rychle a děj mi uběhl jako voda. Co ale tolerovat nemůžu, je, že i když mě to svým způsobem bavilo, zdálo se mi to v některých částech příliš "roztomilé". Necítila jsem z toho napětí, které v ostatních dílech Harryho Pottera bylo pokaždé. Přišlo mi to prostě primitivní. Když se schylovalo k nějaké akční scéně, já ji neprožívala s nimi, tou dobou jsem si totiž užívala růžovou lázeň někde mimo tento svět. Jestli chápete, co tím chci říct, v tomhle směru se mi to opravdu nezamlouvalo.
Zároveň je tady ukázáno na typické klišé - otec hrdina, syn jeho přesný opak a rebel, k tomu tátu samozřejmě ještě nemá rád, bez toho by to nešlo, že ano? A aby toho nebylo málo, nakonec se jeho city k němu změní po jedné určité události. Vážně, naprosté klišé. A TO já nemám ráda.


Co dál? Na to, že už jsou Hermiona, Draco, Ron a Harry staří, v některých částech se na svůj věk opravdu nechovají, stále vystupují jako děti. Ale to je jen detail, v té záplavě kritiky se to lehce ztrácí.
Co se celkově postav týče, hlavní charakter, Albus Severus, Harryho syn, je mi silně nesympatický, jeho otec jakbysmet. Oblíbila jsem si v podstatě jenom Scorpiuse, protože ten jediný vypadal, že posbíral alespoň trochu rozumu.
A nechci nic říkat, ale jestli taky milujete Snapea, nebojte se, i v Prokletém dítěti na něj narazíte. Pro mě to byl skoro zázrak znovu se s ním setkat, navíc je to asi má nejoblíbenější část, protože to zpestřilo nezajímavý "roztomilý" děj. Snape je pro mě opravdu nejikoničtější postava z této série.

Albus
Jak odvést Scorpiuse od náročných citových problémů. Stačí ho vzít do knihovny.

Abych ale jenom nekritizovala (jak si tak všímám, dělám to tady celou dobu), vážně se to čte šíleně rychle a v podstatě si to užijete. Až na to, že nebudete mít rádi většinu postav, příběh se vám bude zdát primitivní a přestanete chápat fakt, proč tohle vůbec psali a neskončili už sedmičkou.
Na závěr bych tedy řekla, že Prokleté dítě mě dost zklamalo, což jste z té rozsáhlé recenze asi pochopili. Čekala jsem… vlastně ani nevím, co jsem čekala. Čekala jsem asi pořádnou jízdu, a to tu k mé smůle nebylo. Já osobně bych knihu nedoporučila, vážně to nestojí za to. Pokud ale chcete něco, čím zabijete čas, je to ideální, protože (jak jsem již zmínila) se to čte hodně rychle a v podstatě si ani neuvědomíte, že už jste na konci.
Pro mě už příběh Harryho Pottera dávno skončil v sedmém díle. Osmičku vyškrtnu a nejradši na ni ani nebudu vzpomínat, tohle nějak nepotřebuji. Neříkám, že to byl úplný propadák, ale nečekejte něco průlomového. Celé mé hodnocení se skládá z obálky, anotace a čtivosti, ničeho jiného. Tečka.


Prosím o vaši podporu i na Instagramu!




Mora Leray

Komentáře

  1. Až si jednou přečtu tu základní sérii... tak možná začnu uvažovat o této knize

    OdpovědětVymazat
  2. Na Prokleté dítě se chystám velmi brzy, tedy pokud knihovna bude mít výtisk zrovna dostupný. Původně jsem si knihu chtěla koupit, ale pak jsem do ní v knihkupectví nakoukla a rozmyslela si to... Nedokážu si představit, že bych ji četla někdy v budoucnu ještě jednou.

    OdpovědětVymazat
  3. Moc mě Prokleté dítě nezklamalo, ale jako "další díl" HP ho také nedokážu brát. Je to bonus, dodatek, ale nějak ho sama od série odděluji a spíš ho beru jak "fanfikci" Nějak jsem si jejich životy dál představovala jinak. Celkově bych ocenila spíš to, co dělalo hlavní trio, než jejich děti.

    OdpovědětVymazat
  4. [6]: Popravdě to asi nikdo. Také jsem měla celou dobu pocit, že je to fanfikce, že toto prostě nemohou myslet vážně, ale stalo se.

    OdpovědětVymazat
  5. Prokleté dítě jsem četla v angličtině, ale ani to tomu moc nepomohlo (a že to většinou pomůže). Máš pravdu v tom, že se čte rychle - ale jinak je ta kniha až k uzoufání špatná. Docela se dívím, že přesto, jaký názor na ni máš, jsi jí dala ještě docela hodně procent. Ale každý z nás má limity nastavené jinak :)

    OdpovědětVymazat
  6. [8]: Procenta jsou hlavně za čtivost a obálku, která je opravdu nádherná. Jinak je kniha naprostá šílenost a nemá v mé knihovně co dělat, brzy poletí.

    OdpovědětVymazat
  7. Je pravda, že se četl tento díl rychle a návaznost na předchozí díly nebyla nejlepší, ale osobně mi to příliš nevadilo a jako celek se mi Prokleté dítě líbilo.

    OdpovědětVymazat
  8. [10]: Tak sto lidí, sto chutí, mně to jen opravdu přišlo jako fanfikce. A ještě k tomu nepovedená.

    OdpovědětVymazat
  9. Nebylo to propracované jako předešlé díly, rychlé to bylo, mě se příběh líbil, jako bych byla v divadle, jedna scéna za druhou.

    OdpovědětVymazat
  10. [12]: Přesně tak, ovšem i přesto se nemohu zbavit dojmu, že Prokleté dítě se nemělo dostat ven do knižního světa.

    OdpovědětVymazat
  11. na túto knihu som sa v kníhkupectve už viac krát dívala, ale nejak som sa k nej nedostala.. možno aj preto, že som nečítala ani HP... filmy milujem, ale knihy ma nejak nelákali.. ale kto vie, možno sa niekedy dostanem aspoň ku tejto

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Napiš sem, cokoli budeš chtít, ráda si počtu, poutníku.