Stará známá klasika - Lakomec

Lakomec - Molière
Špetka klasiky

Dřív jsem si myslela, že zrovna Molière je jméno, které by se nám mělo s něčím spojit a které je fakt známé. Ale… asi jsem se trošku spletla.

"Ňákej spisovatel hádám." Takhle totiž zněla odpověď mé kamarádky, když jsem se jí jen tak v žertu zeptala, jestli ví, kdo to ten Moliére vlastně je. Nejvíc mě překvapilo, že ona tu svou větu myslela vážně. A jakože... já nechápala. Holt ve 21. století zájem o literaturu silně upadá a já bych se s tím měla smířit.

Teď už ale k této krátké rychlovce, která začíná od nuly a od začátku.

To, že mi jméno Harpagon několik týdnů leželo v žaludku, v hlavě a ve všem ostatním, co vůbec v těle existuje, se mi nijak nezamlouvalo. Blížící se povinná četba mě k té držgrešli dokopala ještě víc, než bych čekala.
Když se řekne Harpagon (pokud se pohybujeme v literárním světě), měl by se nám v mysli hned objevit takový signál, který značí výkřik typu "áha, stará klasika na scéně!". A v tomhle případě je to Lakomec, klasická komedie od francouzského dramatika Moliéra z roku 1668. Dobře, tolik informací zas nepotřebujete, čímž samozřejmě neříkám, že je na škodu si toho pamatovat víc.
Já si v těchto dílech osobně vždycky libuji a teď to nebylo jiné. Vtipné, dobře podané, postav sice dost, ale vzhledem k tomu, že je to psané formou scénáře, čtenář vše pobírá velmi dobře.
Co se týče vydání, ze kterého jsem Lakomce četla… radši se ani neptejte. Stačí prohlásit, že jsem měla v rukou devadesát áčtyřek papíru a postupně je odhazovala na vedlejší hromádku. Z tohohle spisu už to nečtu nikdy, hotovo konec.
Každopádně jsem se bavila. Přečetla jsem celou hru za pár hodin a stěžovat si vážně nemohu. Líbí se mi to.
Je to prostě klasika, která patří k takovému všeobecnému základu. Co víc říct… chápu, že je to tak uznávané. Doporučuji. A neznalcům čtyřicetkrát víc.

Mora Leray