Druhý díl a kvalita šla dolů - Elita

Elita (kniha druhá)

(Autorka: Kiera Cass, datum vydání: 2013)
Mé hodnocení: 82%
Doba čtení: jeden den
Žánr: romantický, opět podotýkám, že jde o dívčí četbu

Když jsem včera zaklapla desky prvního dílu, řekla jsem si něco ve smyslu, že když už mám doma celou sérii, tak že s tím pohnu trošku víc. Není potom ani divu, že jsem se Elitou prokousala za jeden jediný den.

První dojmy?

Jakožto asi celá série, i Elita se pyšní dokonalou obálkou, která rozzáří oko čtenáře. Vážně je to ten typ knihy, u níž se rozhodně musíme zastavit. Možná se mi tento přebal líbí i více než ten na Selekci, přeci jen je sladěn do mých nejoblíbenějších barev. Opravdu žasnu nad schopnostmi grafiků, i já bych se někdy chtěla naučit takto kombinovat a podtrhovat důležité rysy fotografií. Zatím ve Photoshopu a v dalších takových programech nejsem moc zdatná, to už ale odbíhám od tématu. Obálka je skvělá a já jí nemám co vytknout.
Opět musím zmínit ono heslo napsané na titulní stránce. Tentokrát se nám ale slova mění a přiznávám, že tato zní možná i mnohem napínavěji. "35 dívek vstupuje do paláce. Jen 6 z nich zůstane." Ačkoli jsem stále toho názoru, že příběh je dost předvídatelný, je fajn uznat, že toto nutí i k pochybnostem.
A anotace pro tento díl? Přepisuji ji z obalu knihy, protože jsem ji nemohla najít na internetu ve správném znění (toť má šlechetnost).

Do Selekce vstoupilo 35 dívek. Nyní jich je již jen šest, ale soutěž o srdce prince Maxona je tvrdší než kdykoli předtím. America už téměř sahá po koruně, ale stále se nevyzná ve svých citech. S princem Maxonem prožívá úžasné chvíle plné důvěry a citů. Avšak když na chodbách paláce zahlédne Aspena, ožijí vzpomínky na její první lásku a ona touží po životě, který si spolu vysnili a naplánovali. A zatímco America řeší své dilema, ostatní dívky nepřestávají tvrdě bojovat o královskou korunu.

Anotace navnadí a zaujme, nezbývá mi tedy než se pustit do samotného názoru na to, co na nás čeká uvnitř.

Poznámky ke stylu psaní a další detaily z mé strany?

Nic se nezměnilo. Styl psaní je stejný, stále máme čest s ich-formou a minulým časem a pořád se můžeme procházet hrdince v hlavě (což nám někdy může připadat dost otravné, ale to vysvětlím v dalších bodech recenze). Kiera Cass prostě píše svižně a čtivě, a to je její velký plus.

Děj?

Oproti prvnímu dílu se nám příběh v Elitě poměrně posunul. Z třiceti pěti dívek zůstalo jen šest. A boj mezi nimi se zhoršoval víc a víc. Napětí vyvrcholilo a kandidátky na princovu budoucí manželku si uvědomily jediné: Konkurence je mimořádná. Šance jsou stále docela vyrovnané.
Asi takhle bych Elitu popsala, jen tak okrajově, abyste byli trochu v obraze, pokud jste knihu ještě nečetli.
Romantické zápletky si užijeme dostatek, to ale platí i o napětí, o které v knize není nouze. Tvrdý boj nastal.
Stále trvám na tom, že námět je geniální. Já osobně miluji příběhy z prostředí, kde vládne král s královnou. Asi mám rádu tu určitou atmosféru.
Do příběhu jsem se opět ponořila velmi rychle a musím také uznat, že jsem se z něj nerada dostávala pryč. Jsem připravená vytrvat a podívat se v nejbližší době i na další díl.
Přestože je asi všem jasné, jak to nakonec dopadne, děj je svižný, poutavý a odsýpá. Bohužel má ale jedno velké mínus. Romantický milostný trojúhelník, který nedává smysl a který mi připadá v některých momentech dost směšný.

Co se týče postav…

Hlavní hrdinka mi v Elitě lezla šíleně na nervy a Aspen, což je ten, kterého jsem zmínila v minulé recenzi asi v jedné jediné větě, je děsuplný tvor a nejradši bych ho z knihy vyřadila. Komplikuje celou zápletku, ale špatným způsobem. Není to tak, že by zamotanost byla vyloženě zlá, to ne. Jen mi přijde příliš dětinská, milostný trojúhelník mezi Americou, princem Maxonem a Aspenem jakbysmet. S tím ale nic nenadělám, já vím, autorka Selekce nejsem.
A co se tedy týče Americy… nechápu ji. Její pocity mi někdy připadaly vzdálené tak jako Venuše, ačkoli se nám je autorka snažila přiblížit. Každopádně ji mám jako postavu stále ráda, ale některé tyto scény… raději nechám bez svého komentáře, nebo se už neudržím na pokojné uzdě.

Dodatky?

Kdo dělal Elitě korektora? Opětně jsem si musela zakrývat oči plácačkou na mouchy, abych neviděla některé do očí bijící chyby.

Jak tedy zní mé hodnocení?

Kniha je čtivá, děj dobrý, prostředí zajímavé, jen ty postavy se někdy zdají úplně bez mozku. Doufám, že to další díl vylepší. Musím uznat, že Selekce se mi asi líbila více, nedokážu ani moc vysvětlit proč, prostě jsem měla takový ten… pocit?
Ale takhle - líbilo se mi to.

A něco z knihy na závěr?

Bohužel jsem byla tak zabraná do čtení, že jsem na žádný úsek, který bych si chtěla zapamatovat, nenarazila. To mě docela mrzí. Pokračování mě snad nezklame a já nějakou ukázkou přispěji.

Mora Leray